Proč řada lidé v Evropě, podle projevů na sociálních sítích, dává najevo radost z toho, že se americkým prezidentem stal Donald J. Trump? Vždyť my v Evropě zůstáváme pořád se stejnými, až zoufale neschopnými politiky,
na náš život tato volba nebude mít vliv.
Myslí si tito lidé snad, že nový prezident všechny své
předvolební sliby splní, že dokáže během čtyř let přehodit výhybku a poslat
Spojené státy na jinou kolej? Ne, nikdo není tak naivní, aby si toto myslel. To
není v lidských silách zvláště, když ve Spojených státech, ale také v Evropě je
řada vlivných a mocných lidí, kteří se budou ze všech sil snažit toto jeho
úsilí zmařit.
To důležité na této volbě ovšem je, že se poprvé za několik let
objevil v západním světě politik, který přestal respektovat pravidla tzv.
politické korektnosti (synonymum pro přetvářku, licoměrnost a překrucování
pravdy) a nazývá věci pravým jménem.
Já se soustředím na dvě oblasti, které se podle slov amerického
prezidenta musí změnit. Jedna se týká zahraniční politiky a druhá vnitřní
politiky.
Donald Trump několikrát prohlásil a zopakoval to i v
inauguračním projevu: Spojené státy přestanou diktovat ostatním zemím, jak mají
spravovat své věci, jaký mají mít systém vlády. Spojené státy budou rozvíjet
svůj systém, budou spravovat svou zemi podle svého a budou jednat tak, aby byly
druhým příkladem, ale svůj způsob života nebudou nikomu vnucovat. Na druhé
straně D.J.T. říká, musíme být a budeme tak silní, aby si nikdo nedovolil něco
diktovat nám, nebo aby činil něco proti našim zájmům. To je naprosto zásadní
rozdíl od předchozí vlády a především od uvažování a jednání vůdců současné
Evropské unie. Tito všichni politici si myslí, že jsou "Spasiteli"
světa, že mají patent na všechno, že to jak se spravuje stát, jaké jsou zákony,
jaké jsou vztahy mezi pohlavími a v rodině, jaký je vztah lidí ke zvířatům,
způsob využívání přírodních zdrojů atd., že jen oni vědí nejlépe, jak je to
univerzálně správné, a tak že to musí být stejně chápáno v celém světě. To je
samozřejmě obrovský omyl, každý národ si musí sám určit svůj způsob života,
svůj systém správy společnosti. Každé vnucování způsobu života, které je v
rozporu s tradicemi a místními zvyklostmi vede pouze k nepřátelství a odporu. V
případě, že je to vnuceno násilím, to pak končí rozpadem společnosti a občanskou
válkou. Příklady takového vývoje jsou dostatečně známé.
Pokud jde o vnitřní politiku, Donald Trump poukazuje na to, že
existuje v USA vysoké procento lidí, kteří jsou vyloučeni ze společnosti.
Výroba se přestěhovala do zemí, kde je levná pracovní síla a podnikání tam
přináší vysoké zisky, jenomže na druhé straně jsou ve Spojených státech lidé,
zvláště ti méně kvalifikovaní, pro které žádná práce není. Takto postižená jsou
v USA celá města s přilehlými regiony Pittsburg, Buffalo, Detroit. Ti lidé
neumírají hladem, ani nebydlí v lese a nemusí se oblékat do zvířecích kůží. Není
tomu tak, stát, který zdanil třeba právě ty zisky firem, které mají své provozy
v zahraničí, má zdroje na to, aby těmto lidem mohl rozdávat sociální
dávky, z kterých oni zaplatí bydlení v nějakých čtvrtích chátrajících paneláků,
koupí si nekvalitní potraviny a oblečení v secondhandu. Co jim stát ovšem nedá,
to je smysl života. K čemu potřebuje žena manžela, který nemá práci, celý den
se poflakuje doma, když si pro peníze na obživu sebe a dětí dojde na sociálku. Tam
dostane také zadarmo školní pomůcky a zimní oblečení pro děti. K čemu toto vede
- logicky k tomu, že ten chlap propadne alkoholu nebo drogám, žena bude celý den sedět
před televizí, sledovat seriály o životě bohatých lidí, cpát se popcornem a
taková rodina se dříve, či později rozpadne. Je jasné, že děti z takových
čtvrtí nemají příliš mnoho šancí, že by mohly být v životě úspěšné. Bída a
neúspěch jsou totiž dědičné.
Pro žádného člověka není ani tak důležité, aby žil v bohatství a
blahobytu, ale aby byl jiným lidem, především své rodině užitečný. Mnohem lépe
než americký nezaměstnaný, který žije ze sociálních dávek, byť má vyšší životní
standard, je na tom muž například ve Vietnamu,
který pracuje na tři směny v americké fabrice na zahradní sekačky, který
dostává 50 centů za hodinu práce. Jenomže z toho co vydělá, dokáže uživit
rodinu, manželka i děti si jej proto váží a takový muž získá pocit, že jeho
život má smysl.
Cesta jakou postupují socialističtí politici v EU, to znamená,
že řešením sociálních problémů je pouhé zvyšování sociálních dávek, ta je
naprosto chybná. Svůj výdělek si musí každý zasloužit prací, nesmí nastat stav, jak tomu nyní je, že existují velké skupiny lidí, kteří žijí jako příživníci.
Moudrý panovník Karel IV., když chtěl pomoci pražské chudině, tak nechal stavět
naprosto nepotřebnou "hladovou zeď". Dobře totiž věděl, že je
nesmírně demoralizující, dát lidem cokoliv zadarmo. Lidé, kromě peněz mnohem více
potřebují vědět, že jsou užiteční, že je společnost potřebuje. To je právě to,
co dobře ví, alespoň si myslím, nový americký prezident. Říká, vrátíme výrobu
do Spojených států, a protože ta výroba bude dražší než v cizině, zavedeme
dovozní cla. Výrobky se tím zdraží, ale za to dáme mnohým lidem smysl života.
To za to určitě stojí.
Zajímavě na toto téma, to je o stavu společnosti, kdy se tato
rozdělí na ty velmi úspěšné a na ty ostatní a mezi nimi vznikne neproniknutelná
bariéra, tak o tom s použitím umělecké představy pojednává film „In time“ - vyměřený
čas (http://www.csfd.cz/film/281357-vymereny-cas/prehled/), nebo brazilský
seriál „3%“ (http://www.csfd.cz/film/462129-3/prehled/)
Nekontrolovaná, neomezená imigrace skupinu lidí trvale
vyčleněných, zákonitě v každé zemi o desítky procent zvyšuje. Aby k tomu
nedocházelo, tak proto (nikoliv snad, že by byl rasistou), chce stavět Donald
Tramp ochranu na hranici s Mexikem. Stejně musíme postupovat v Evropské unii, ale
nejdříve je nutné stávající politickou garnituru odstavit od moci, stejně jako
se o to úspěšně pokusili voliči ve Spojených státech amerických. Buďme jim za
to vděčni, že nám ukázali, že je to možné.
Žádné komentáře:
Okomentovat