Nebudete věřit, jaké naprosto zbytečné funkce v Evropské
komisi existují. Jednu z nich zastává jeden z mnoha neomarxistů a
sociálních inženýrů, kteří Evropskou komisi zcela ovládají. Tady je jeho
pozoruhodný projev: https://youtu.be/N14U5ZE-N2w
Frans
Timmermans, nizozemský diplomat a od 1. listopadu 2014 první místopředseda
komisaře Evropské komise a Evropského parlamentu za "lepší regulaci,
interinstitucionální vztahy právního státu a Listiny základních práv", vyzval
všechny členy parlamentu EU, aby zvýšily úsilí o "O vymazání jednotlivých,
monokulturních národních států" a urychlili proces, ve kterém "každý stát
na Zemi se musí nakonec změnit na různorodý ". Během svého projevu v
kolokviu o základních právech EU 2015 položil zvláštní důraz na důležitost toho "nedovolit
aby ani ta nejvzdálenější místa na planetě neexistovala bez rozmanitosti".
Budoucnost lidstva, říká Timmermans, není dávno
založena na jednotlivých národech a kulturách, ale na smíšené Super kultuře. Dnešní konzervativci, kteří si cení své
vlastní tradice a chtějí mírovou budoucnost pro své vlastní komunity, spoléhají
na minulost, která nikdy neexistovala a nemůže proto diktovat budoucnost. Evropská kultura a evropského dědictví
jsou jen sociální konstrukty a každý, kdo tvrdí opak je úzkoprsý. Dále
pokračuje: masová imigrace muslimských mužů do Evropy
je prostředkem k tomuto účelu. Žádná Evropská země by se neměla vyhnout
nevyhnutelnému promísení, ale přistěhovalectví musí zasáhnout i nejvzdálenější
místa na planetě, aby nikde nezůstaly homogenní společnosti."
Ten projev je typickým příkladem ideologické
demagogie. Všimněme si neomarxistického tvrzení, že národy jsou sociální
konstrukt. Podobně totéž genderoví neomarxisté tvrdí o pohlaví. Lidé
nejsou podle nich ovlivňováni pohlavními orgány, jejich hormonálními produkty,
které působí na mozek a ovlivňují jednání jedince. Nikoliv, záleží pouze na
tom, zdali vás vychovávají jako muže nebo jako ženu. V divadle Járy
Cimrmana je na toto téma legrační scénka, ale jinak je to nesmysl. Buďme ale
důslední, ano, národnost je určitý sociální
konstrukt, nikdo se nenarodí jako Dán, Dánem se stává tím, že mluví dánštinou,
žije v Dánsku mezi Dány. Ale stejným sociálním konstruktem jsou pojmy jako
dobro a zlo, krása a ošklivost, hudba, spravedlnost, právo, stát, peníze a
další. Nic takového objektivně neexistuje. Jediné co zbyde, když se zbavíme
sociálních konstruktů, je narození, přijímání potravy, vyměšování, množení a
smrt. Nic dalšího reálně neexistuje. Tak ovšem nemůže lidské společenství
fungovat, určitě ne v počtu jedinců větším než dva. Jakmile vznikne
rodina, a děti začnou chápat význam slov, tak jim řekneme, já jsem tvoje máma,
já jsem tvůj táta, ty jsi naše dítě, na to ony sami nepřijdou. Na tomto sociálním konstruktu,
pak funguje rodina jako soudržné společenství.
Nejinak je tomu s národy. Jakmile se společnost začala více organizovat, narůstala dělba práce, bylo nutné, přestože již předtím národy objektivně existovaly, tento konstrukt vytvořit a podporovat. Že to někdy došlo až k zbytečnému extrému, se správností principu nijak nesouvisí. Doporučuji k přečtení knihu Rogera Scrutona „O potřebnosti národů“ v knize píše:
„Demokracie vděčí za svou existenci loajalitě vůči národu - loajalitě, o níž předpokládáme, že ji sdílí vláda i opozice, všechny politické strany i všichni voliči. Tam, kde je prožitek národnosti slabý nebo zcela schází, demokracie kořeny nezapustí. Bez národní loajality je opozice pro vládu hrozbou a politické rozepře nevytvářejí žádný společný základ. Životaschopná demokracie vyžaduje existenci společenství, v němž se většina lidí cítí být jeho součástí a je mu povinována svou loajalitou. Lidé se musejí cítit jako součást kolektivního „my". Musejí být propojeni pouty oboustranného závazku, který zajistí, že si v nouzi navzájem pomohou, který je motivuje k účasti na politickém životě, ale také k respektování závěrů demokratického procesu v případě, když prohrají. Zároveň musejí mít pocit, že jsou důležitá rozhodnutí, která mají dopad na jejich společnost, pod jejich společnou kontrolou. Pokud nejsou tyto podmínky naplněny, demokracie bude upadat, respekt k zákonu se začne vytrácet a společnost se dokonce může rozdělit do bojujících frakcí. V moderním světě je však jediným vážným adeptem pro tuto roli národní stát. Globální a regionální instituce a organizace, jakými jsou OSN, EU, WTO nebo nadnárodní korporace, nepředstavují pro národní stát žádné alternativy.“
Nejinak je tomu s národy. Jakmile se společnost začala více organizovat, narůstala dělba práce, bylo nutné, přestože již předtím národy objektivně existovaly, tento konstrukt vytvořit a podporovat. Že to někdy došlo až k zbytečnému extrému, se správností principu nijak nesouvisí. Doporučuji k přečtení knihu Rogera Scrutona „O potřebnosti národů“ v knize píše:
„Demokracie vděčí za svou existenci loajalitě vůči národu - loajalitě, o níž předpokládáme, že ji sdílí vláda i opozice, všechny politické strany i všichni voliči. Tam, kde je prožitek národnosti slabý nebo zcela schází, demokracie kořeny nezapustí. Bez národní loajality je opozice pro vládu hrozbou a politické rozepře nevytvářejí žádný společný základ. Životaschopná demokracie vyžaduje existenci společenství, v němž se většina lidí cítí být jeho součástí a je mu povinována svou loajalitou. Lidé se musejí cítit jako součást kolektivního „my". Musejí být propojeni pouty oboustranného závazku, který zajistí, že si v nouzi navzájem pomohou, který je motivuje k účasti na politickém životě, ale také k respektování závěrů demokratického procesu v případě, když prohrají. Zároveň musejí mít pocit, že jsou důležitá rozhodnutí, která mají dopad na jejich společnost, pod jejich společnou kontrolou. Pokud nejsou tyto podmínky naplněny, demokracie bude upadat, respekt k zákonu se začne vytrácet a společnost se dokonce může rozdělit do bojujících frakcí. V moderním světě je však jediným vážným adeptem pro tuto roli národní stát. Globální a regionální instituce a organizace, jakými jsou OSN, EU, WTO nebo nadnárodní korporace, nepředstavují pro národní stát žádné alternativy.“
Další pozoruhodný Timmermansův výrok svědčí o tom,
že současná masivní migrace není náhodný jev vyvolaný občanskými válkami, které ostatně se
vedou někde na světě od konce 2. světové
války nepřetržitě (Korea, Vietnam, Kambodža, Etiopie, Sůdán), ale je to uměle vyvolaný a řízený
proces za účelem násilného genetického křížení a vytvoření nového super
člověka. Pokud se nějaký Jarda Vonásek na dovolené v Etiopii
seznámí s Emanuel Jebete a rozhodnou se, že spolu budou žít a zplodí potomstvo
přes obrovské rozdíly jazykové, kulturní, odlišné hygienické a stravovací
návyky, odlišné zvyky a normy chování, můžeme si o tom myslet své, ale nedá se
proti tomu nic namítat. Je to individuální rozhodnutí. Pokud je ale podporována
masová imigrace převážně mladých mužů z Blízkého východu a Afriky s cílem
jak jinými slovy říká Frans Timmermans inseminace evropské populace za účelem
jejího genetického promísení, tak to už nemá nic společného se svobodnou volbou
lidí. To je projekt sociálního inženýrství, myšlenkově vycházející z nacistické
ideologie. Tenkrát měla rovněž Evropu ovládnout jedna „nordická“ rasa, dnes
tedy podle člena Evropské komise nová Super-rasa.
Žádné komentáře:
Okomentovat