Člověk je determinován ve svém způsobu uvažování a z toho
plynoucích schémat jednání svou psychikou. Je evolučně úspěšný jako druh, právě
pro svůj nezlomný a většinou iracionální optimismus, to znamená očekávání
lepšího výsledku, než reálně může nastat. Nebýt toho, tak by se nikdy nepouštěl
do věcí, u kterých pravděpodobnost toho, že to skončí dobře je mizivá. Příroda
si to ovšem může dovolit být marnotratná, jí na nějaké tisícovce jedinců
nesejde. Takže, i když bude úspěšný jen jeden optimista z tisíce, je to
evoluční úspěch.
Díky tomuto lidskému optimismu mohly být učiněny všechny
objevy a dosaženo technického pokroku. Proto také mohou být vedeny války. Každý
voják jdoucí do útoku, při kterém je jisté, že ztráty budou nejméně 50%, věří,
že to bude právě on, který to přežije. Obchodní úspěch všech sázkových
kanceláří je postaven na stejném principu. Lidé utrácejí své mnohdy těžce
vydělané peníze za šanci na výhru, která je v poměru 1 ku několika
miliónům.
K tragédii měst Pompeje a Herculaneum nedošlo proto, že by
výbuch sopky nastal náhle a nečekaně. Naopak sopka několik dní předtím varovala
obrovským množstvím kouře a poletujícího prachu, že dojde k něčemu mimořádnému.
Přesto obyvatelé zmíněných měst optimisticky věřili, že se tentokrát nic
nestane. Prostě nechtěli zbytečně balit. Když pak došlo k výbuchu, bylo
již na útěk pozdě.
Takto funguje psychika u většiny lidí. Jsou také jedinci, kteří
takovou mírou optimismu neoplývají. Ti pak, když slyší v dálce hřmění
hromu, nabádají – ukliďme raději to prádlo ze šnůry a shrabme seno, protože se
blíží bouře. Tito lidé ovšem nejsou ve společnosti oblíbení, ani nebývají
úspěšní. Pokud totiž lidé jejich varování uposlechnou a to ještě ne zcela suché
prádlo uklidí a bouře nepřijde, tak jim to vyčtou a označí je za hlupáky, kvůli
kterým dělali zbytečnou věc. Pokud jejich varování ostatní neuposlechnou a
bouře naopak přijde, prádlo jim zmokne skrz na skrz a seno odnese vítr, budou
se cítit jako hlupáci ti, kteří
neuposlechli a ty „chytráky“, kteří vědí všechno nejlíp, opět nebudou mít rádi.
Nositelé špatných zpráv byli vždy neoblíbení a někdy byli dokonce popravováni.
Optimismus je hybnou silou evoluce bez ohledu na oběti.
Většina lidí je tak nastavena a musí takto uvažovat a jednat. Pěkný příspěvek
na toto téma je zde. (české titulky) https://www.youtube.com/watch?v=B8rmi95pYL0
Z toho vyplývá i reakce lidí v České republice na direktivně
Evropskou komisí nařízený příchod muslimských migrantů. Většina lidí věří,
protože tomu věřit chtějí, že příchozí nás kulturně obohatí, že budou pracovat
jako zámečníci, instalatéři, klempíři, pokrývači nebo truhláři, nebo v dalších
profesích, které jsou nyní zcela nedostatkové vzhledem k tomu, že domácí
mladá generace každou jinou práci než je klikání myší u počítače odmítá a
považuje za ponižující. Nijak nevadí, že tomu nikde v Evropě tak není, že
místo kulturního obohacení dochází k omezování projevů domácí kultury a tradičních
zvyků, neboť to muslimům vadí. Migranti nenahradili mezery v chybějících profesích,
protože jejich kvalifikace a pracovní návyky nemají na trhu práce žádné
uplatnění, pokud vůbec o práci zájem mají. Takže podnikají v černé nebo
šedé ekonomice, to znamená, že neplatí daně, naopak pouze čerpají sociální
dávky na své početné rodiny. Integrace dětí imigrantů, které neznají dobře
jazyk a často o vzdělání nejeví zájem, snižují celkovou úroveň a intenzitu
výuky. (Samozřejmě není řeč o individuální migraci nebo o migraci z kulturně
a vzdělanostně blízkých zemí, ale o současné masové migraci).
To vše není pro optimisty důležité, oni věří, že v našem
případě tomu bude jinak. To že se od 50 let, kdy přestali kočovat do dneška, nepodařilo
integrovat cikánské etnikum, také není dostatečným varováním. Z toho plyne,
že každé poukazování na příklady odjinud je v podstatě zbytečné. Věční optimisté budou věřit, to nakonec dobře
dopadne, jako jejich předchůdci věřili, že Vesuv tentokrát nevybuchne, do té
doby než se udusili kouřem a nezasypal je popel.
Žádné komentáře:
Okomentovat