Když sleduji tu neuvěřitelnou hysterii kolem změny klimatu, čím dál tím více v tom vidím tu skutečnou podstatu. Pokud chce určitá skupina vládnout, je nutné aby se ovládaní lidé něčeho báli. Pokud tomu tak je, těm kteří se chopí moci se vládne snáze. Ti tvrdí - my jsme ti jediní, kteří vás zbaví všeho, čeho se obáváte, jen my vás můžeme zachránit. V minulosti tuto roli hrálo náboženství a církve jako organizace mající moc nad lidmi. Pouze klérus měl právo přímo mluvit s bohem a odvracet jeho hněv. Fungovalo to skvěle a dodnes funguje. Příkladem je islám, to je náboženství stovek zákazů, doplněných celou škálou drastických trestů, z nichž některé jsou prováděny již za života hříšníka, jiné jej čekají po smrti. Jenomže islám, přes veškerou snahu se nešíří evropskou společností dost rychle, proto bylo nutné přijít s něčím jiným, co by nahradilo peklo, na které již nikdo nevěří. Zeleno-levicoví politici a aktivisté to záhy objevili. Je to klimatická změna, která postihne celý svět jako trest za hříchy lidí, kteří se provinili tím, že žijí v blahobytu v Evropských zemích a Spojených státech amerických. Po nastínění všech hrůz spojených s klimatickou změnou je nabízena i záchrana. Věřte nám říkají, volte nás zelené, levicové strany, jen my známe recept, jak zastavit změny klimatu.
Celé je to samozřejmě lež, stejně jako bůh nekomunikuje s kněžími ani s biskupy a jimi tlumočené boží požadavky na lidi jsou jen prohnaným podvodem, tak stejně je tomu s klimatickou změnou.
Celá ta umělá ideová konstrukce vystavěná na faktu klimatických změn, chytře smíchává nepopiratelná fakta s neprokázanými hypotézami a dokonce s vyslovenou lží.
Lze dokázat, že CO2 má co do činění s klimatickou změnou, v tomto případě oteplováním, asi tolik, jako porodnost s populací čápů. Faktem je, že celá klimatická ideologie s náboženskými prvky slouží pro jednu skupinu jako prostředek získání moci a pro druhou je to obrovský byznis, na kterém je možné zbohatnout.
Humbuk kolem globálního oteplování je vlastně miliardový obchod se strachem. Již více než deset let, lidé z oblasti politiky, médií a údajně nezávislých vědců, nám vštěpují, že máme co do činění s naprosto nepřirozeným globálním oteplováním. Tedy takzvané klimatické změny, kterou způsobil především "svým" kysličníkem uhličitým (CO₂) „Homo sapiens“.
V průběhu roku 1974, dochází ke zlomu. Od předpovědí další doby ledové se hysterie ve sdělovacích prostředcích obrací k obrazu stísněnosti a zkázy z opačného směru a to přetrvává do dnes. Posedlost na téma klimatických změn působením oxidu uhličitého nabývá rysy kolektivního masového šílenství.
Podívejme se na některá tvrzení klimatických katastrofistů. Důležitou součástí dnešní klimatické hysterie je prokazatelně nepravdivé tvrzení, že lední medvědi jsou ohroženi poprvé ve své historii. Že se utopí, protože potřebný led zmizí. Lední medvědi přežili i tzv. Atlantikum, jak se nazývá období před 5000-9000 lety, teplé post-glaciální období, ve kterém bylo tři tisíce let mnohem tepleji než dnes.
Na Zemi se oteplilo v průběhu posledních 100 let v průměru o jeden stupeň Celsia. To nerozporuje žádný rozumný člověk. Toto zahřívání probíhalo ve dvou fázích: V první polovině 20. století se teplota zvýšila zhruba o 0,4 stupňů, pak zůstala od roku 1940 do roku 1980 s krátkými poklesy zhruba konstantní, aby se znovu od té doby na asi 0,5 °C (!) zvýšila. Celkově byly od roku 1900 více než dvacetkrát extrémní roky: 12 krát teplé a 12 krát studené - bez rozpoznatelného pravidelností. V poslední dekádě byly teploty v období od roku 2001 do roku 2010 zhruba o 0,2 stupně Celsia vyšší než v předchozím desetiletí.
Člověk hraje, v levicovým státem řízeném scénáři soudného dne, samozřejmě a z pochopitelných důvodů, velmi důležitou roli. Ve skutečnosti však další významné faktory ovlivňují globální klima – jako například geometrie oběžné dráhy Země nebo sopečné erupce. Sopky produkují, dohromady ve světě více oxidu uhličitého, než všechny továrny, letadla a automobily. Další CO2 pochází ze zvířat a bakterií, které společně emitují 23 krát tolik oxidu uhličitého, jak člověka. Avšak zdaleka největším producentem oxidu uhličitého jsou oceány. V oceánech je asi 50 krát více uhlíku než je obsažené v atmosféře, a tento se uvolňuje při zahřátí.
Ale hlavní role ve vztahu ke globálnímu oteplování patří slunci. „Slunce pohání klimatické změny. CO₂ je irelevantní„ říká renomovaný britský klimatolog Piers Corbyn.
Faktem je, že za posledních 30 let došlo k enormnímu nárůstu globální teploty. Z této skutečnosti je odvozen závěr obhájců a proroků nového klimatického náboženství „o antropogenní příčině klimatické změny“ - to znamená že globálního oteplování od doby začátku průmyslové revoluce je způsobeno člověkem.
Debata o skutečných příčinách klimatických změn v evropské politice neexistuje. Každý, kdo se odváží pochybovat o příčinách klimatické změny tak, jak jí předkládají zelení aktivisté a politici, je obviněn z kacířství. Takový vědec by neobdržel granty na výzkum a učitel nebo profesor by byl v některých evropských zemích zbaven zaměstnání.
Klimatické změny provází celou historii Země. Docházelo k nim v dobách, kdy lidí bylo na planetě o několik řádů méně a o fosilních palivech nikdo neměl ani sebemenší povědomost.
Ohlédněme se krátce do historie. V roce 218 před naším letopočtem kartáginský velitel Hannibal přešel do značné míry sněhuprosté Alpy do Itálie. Jeho přechod Alp je stále považováno za taktický a logistický úspěch. To byl začátek mnohaleté války na italském poloostrově proti Římu.
Také roky 79 n.l., 1387 a 1473 byly podle tradice extrémně suché a teplé. Stejně jako léto roku 2018. Při čtyřměsíčním suchu v roce 1473 byli lidé schopni projít suchou nohou koryto Dunaje.
O vlivu člověka na změny klimatu v teplých obdobích v časech Římské říše, kolem roku nula, nebo kolem roku 1000 v době kolonizace Grónska Vikingy, se dá s úspěchem pochybovat.
Takže ohřívání Země nezpůsobil vzestup obsahu CO2 v atmosféře. Zcela pochopitelně. Z vrtů v Arktidě a Antarktidě a ze zjištěné korelace mezi obsahem oxidu uhličitého z atmosféry a převládajících teplotách lze odvodit, že vždy globální oteplování bylo na prvním místě, pak až přišel nárůst oxidu uhličitého!
To není překvapivé, protože ve studených oceánech se uloží více oxidu uhličitého než v teplých mořích. Proces od začátku zahřívání se na oceánské emisi oxidu uhličitého projeví asi po 800 letech, protože tak dlouho to trvá, než se globální oteplování rozšíří na povrchu oceánu. Stoupající hladina oxidu uhličitého v atmosféře tedy znamená, že Země se zahřeje na jedno staletí každých tisíc let.
Slunce je motorem zemského klimatu. Slunce je velmi aktivní hvězda. Na ní neustále bublají koule horkého plazmatu směrem na povrch, stříkají plynové výtrysky do prostoru, neustále vane vítr energetických částic. Musíme pochopit, že aktivita slunce není vždy stejná. Nejspíše se mění s obdobím přibližně jedenáct let, v nichž se mění počet slunečních skvrn. Odborníci to nazývají „sluneční cyklus“.
Hvězda, díky které všichni žijeme, nemá podle opravdu renomovaných studiích žádný přímý vliv na současné globální oteplování. Ale slunce vždy ovlivňuje příkon energie na Zemi, tím podnebí na naší planetě. Atmosférou prochází záření pouze v určitých vlnových délkách, a to především v oblasti viditelného světla. Proto pouze část záření dopadá na zemský povrch a může ho zahřát. Ozářený povrch zase vysílá infračervené paprsky, které se pak o mraky nebo aerosol odrazí zpět. Bez tohoto efektu, by bylo na Zemi v průměru o 32 stupňů Celsia chladněji. Celá věc je podobná podmínkám ve skleníku. Proto je politicky zneužíván termín „skleníkový efekt“ ovšem výhradně ve spojení s oxidem uhličitým.
Bylo by velmi žádoucí provádět intenzivní výzkum, aby se zjistila skutečná příčina a zákonitost globálního oteplování. Nic takového není při současné klimatické hysterii kolem CO2 možné. Na myšlence „člověkem způsobené klimatické změny“ se těžko může něco změnit, neboť gigantické dotace do tzv. energie z obnovitelných zdrojů, energeticky úsporných přístrojů a aut na elektrický pohon jsou to jediné, co ještě pohání ekonomiku zemí EU. Nebýt toho, skleníková teorie týkajícího oxidu uhličitého by byla již dávno vyvrácena. Dalším neméně důležitám aspektem klimatické hysterie je odvrácení pozornosti od skutečného nebezpečí současné západné civilizace. Tím je přelidnění v některých částech světa, především v Africe a masová migrace.
Útok zeleno-levicové akademické, politické a mediální loby je cílen především na nezkušenou a emotivní mladou generaci. Toto bych dále nerozváděl a odkázal bych na výborný článek Jitky Moody k tomuto tématu http://jitkamoody.com/?p=930
Celé je to samozřejmě lež, stejně jako bůh nekomunikuje s kněžími ani s biskupy a jimi tlumočené boží požadavky na lidi jsou jen prohnaným podvodem, tak stejně je tomu s klimatickou změnou.
Celá ta umělá ideová konstrukce vystavěná na faktu klimatických změn, chytře smíchává nepopiratelná fakta s neprokázanými hypotézami a dokonce s vyslovenou lží.
Lze dokázat, že CO2 má co do činění s klimatickou změnou, v tomto případě oteplováním, asi tolik, jako porodnost s populací čápů. Faktem je, že celá klimatická ideologie s náboženskými prvky slouží pro jednu skupinu jako prostředek získání moci a pro druhou je to obrovský byznis, na kterém je možné zbohatnout.
Humbuk kolem globálního oteplování je vlastně miliardový obchod se strachem. Již více než deset let, lidé z oblasti politiky, médií a údajně nezávislých vědců, nám vštěpují, že máme co do činění s naprosto nepřirozeným globálním oteplováním. Tedy takzvané klimatické změny, kterou způsobil především "svým" kysličníkem uhličitým (CO₂) „Homo sapiens“.
V průběhu roku 1974, dochází ke zlomu. Od předpovědí další doby ledové se hysterie ve sdělovacích prostředcích obrací k obrazu stísněnosti a zkázy z opačného směru a to přetrvává do dnes. Posedlost na téma klimatických změn působením oxidu uhličitého nabývá rysy kolektivního masového šílenství.
Podívejme se na některá tvrzení klimatických katastrofistů. Důležitou součástí dnešní klimatické hysterie je prokazatelně nepravdivé tvrzení, že lední medvědi jsou ohroženi poprvé ve své historii. Že se utopí, protože potřebný led zmizí. Lední medvědi přežili i tzv. Atlantikum, jak se nazývá období před 5000-9000 lety, teplé post-glaciální období, ve kterém bylo tři tisíce let mnohem tepleji než dnes.
Na Zemi se oteplilo v průběhu posledních 100 let v průměru o jeden stupeň Celsia. To nerozporuje žádný rozumný člověk. Toto zahřívání probíhalo ve dvou fázích: V první polovině 20. století se teplota zvýšila zhruba o 0,4 stupňů, pak zůstala od roku 1940 do roku 1980 s krátkými poklesy zhruba konstantní, aby se znovu od té doby na asi 0,5 °C (!) zvýšila. Celkově byly od roku 1900 více než dvacetkrát extrémní roky: 12 krát teplé a 12 krát studené - bez rozpoznatelného pravidelností. V poslední dekádě byly teploty v období od roku 2001 do roku 2010 zhruba o 0,2 stupně Celsia vyšší než v předchozím desetiletí.
Člověk hraje, v levicovým státem řízeném scénáři soudného dne, samozřejmě a z pochopitelných důvodů, velmi důležitou roli. Ve skutečnosti však další významné faktory ovlivňují globální klima – jako například geometrie oběžné dráhy Země nebo sopečné erupce. Sopky produkují, dohromady ve světě více oxidu uhličitého, než všechny továrny, letadla a automobily. Další CO2 pochází ze zvířat a bakterií, které společně emitují 23 krát tolik oxidu uhličitého, jak člověka. Avšak zdaleka největším producentem oxidu uhličitého jsou oceány. V oceánech je asi 50 krát více uhlíku než je obsažené v atmosféře, a tento se uvolňuje při zahřátí.
Ale hlavní role ve vztahu ke globálnímu oteplování patří slunci. „Slunce pohání klimatické změny. CO₂ je irelevantní„ říká renomovaný britský klimatolog Piers Corbyn.
Faktem je, že za posledních 30 let došlo k enormnímu nárůstu globální teploty. Z této skutečnosti je odvozen závěr obhájců a proroků nového klimatického náboženství „o antropogenní příčině klimatické změny“ - to znamená že globálního oteplování od doby začátku průmyslové revoluce je způsobeno člověkem.
Debata o skutečných příčinách klimatických změn v evropské politice neexistuje. Každý, kdo se odváží pochybovat o příčinách klimatické změny tak, jak jí předkládají zelení aktivisté a politici, je obviněn z kacířství. Takový vědec by neobdržel granty na výzkum a učitel nebo profesor by byl v některých evropských zemích zbaven zaměstnání.
Klimatické změny provází celou historii Země. Docházelo k nim v dobách, kdy lidí bylo na planetě o několik řádů méně a o fosilních palivech nikdo neměl ani sebemenší povědomost.
Ohlédněme se krátce do historie. V roce 218 před naším letopočtem kartáginský velitel Hannibal přešel do značné míry sněhuprosté Alpy do Itálie. Jeho přechod Alp je stále považováno za taktický a logistický úspěch. To byl začátek mnohaleté války na italském poloostrově proti Římu.
Také roky 79 n.l., 1387 a 1473 byly podle tradice extrémně suché a teplé. Stejně jako léto roku 2018. Při čtyřměsíčním suchu v roce 1473 byli lidé schopni projít suchou nohou koryto Dunaje.
O vlivu člověka na změny klimatu v teplých obdobích v časech Římské říše, kolem roku nula, nebo kolem roku 1000 v době kolonizace Grónska Vikingy, se dá s úspěchem pochybovat.
Takže ohřívání Země nezpůsobil vzestup obsahu CO2 v atmosféře. Zcela pochopitelně. Z vrtů v Arktidě a Antarktidě a ze zjištěné korelace mezi obsahem oxidu uhličitého z atmosféry a převládajících teplotách lze odvodit, že vždy globální oteplování bylo na prvním místě, pak až přišel nárůst oxidu uhličitého!
To není překvapivé, protože ve studených oceánech se uloží více oxidu uhličitého než v teplých mořích. Proces od začátku zahřívání se na oceánské emisi oxidu uhličitého projeví asi po 800 letech, protože tak dlouho to trvá, než se globální oteplování rozšíří na povrchu oceánu. Stoupající hladina oxidu uhličitého v atmosféře tedy znamená, že Země se zahřeje na jedno staletí každých tisíc let.
Slunce je motorem zemského klimatu. Slunce je velmi aktivní hvězda. Na ní neustále bublají koule horkého plazmatu směrem na povrch, stříkají plynové výtrysky do prostoru, neustále vane vítr energetických částic. Musíme pochopit, že aktivita slunce není vždy stejná. Nejspíše se mění s obdobím přibližně jedenáct let, v nichž se mění počet slunečních skvrn. Odborníci to nazývají „sluneční cyklus“.
Hvězda, díky které všichni žijeme, nemá podle opravdu renomovaných studiích žádný přímý vliv na současné globální oteplování. Ale slunce vždy ovlivňuje příkon energie na Zemi, tím podnebí na naší planetě. Atmosférou prochází záření pouze v určitých vlnových délkách, a to především v oblasti viditelného světla. Proto pouze část záření dopadá na zemský povrch a může ho zahřát. Ozářený povrch zase vysílá infračervené paprsky, které se pak o mraky nebo aerosol odrazí zpět. Bez tohoto efektu, by bylo na Zemi v průměru o 32 stupňů Celsia chladněji. Celá věc je podobná podmínkám ve skleníku. Proto je politicky zneužíván termín „skleníkový efekt“ ovšem výhradně ve spojení s oxidem uhličitým.
Bylo by velmi žádoucí provádět intenzivní výzkum, aby se zjistila skutečná příčina a zákonitost globálního oteplování. Nic takového není při současné klimatické hysterii kolem CO2 možné. Na myšlence „člověkem způsobené klimatické změny“ se těžko může něco změnit, neboť gigantické dotace do tzv. energie z obnovitelných zdrojů, energeticky úsporných přístrojů a aut na elektrický pohon jsou to jediné, co ještě pohání ekonomiku zemí EU. Nebýt toho, skleníková teorie týkajícího oxidu uhličitého by byla již dávno vyvrácena. Dalším neméně důležitám aspektem klimatické hysterie je odvrácení pozornosti od skutečného nebezpečí současné západné civilizace. Tím je přelidnění v některých částech světa, především v Africe a masová migrace.
Útok zeleno-levicové akademické, politické a mediální loby je cílen především na nezkušenou a emotivní mladou generaci. Toto bych dále nerozváděl a odkázal bych na výborný článek Jitky Moody k tomuto tématu http://jitkamoody.com/?p=930
Žádné komentáře:
Okomentovat