V
současnosti jsme stále častěji svědky vytváření nové fake-verze historie neboli
falešné interpretace dějin. Dělá se to obvykle tak, že následek je zaměňován za
příčinu a agresor je vydáván za oběť. Velmi zdatně si v tomto ohledu počínají
Němci ohledně své role ve 2. světové válce. Doufají, že po 70. létech, kdy
zemřeli všichni pamětníci, nastal čas pro novou interpretaci historie. Válečných
zločinů, vyvražďování Židů a jiných národů se nezúčastňovali podle nich Němci,
ale jacísi nacisté a hlavními viníky všech zločinů jsou především ty všeobecně
známé postavy ve vedení Třetí říše - Hitler, Himmler, Goebbels atd. Pravda je
ovšem docela jiná, neboť všechna ta zvěrstva bylo možné provádět pouze
s podporou a za aktivní účasti těch spořádaných, úslužný chlapců a dívek,
ctihodných matek a otců od rodin, těch všech Němců, kteří v NSDAP nikdy nebyli.
Němci se obratně snaží vinu za genocidu Židů v Polsku přenést na Poláky a podle
stejného scénáře z odsunutých Sudetských Němců z Československa dělají oběti a
soustavě překrucují, co bylo příčinou a co následkem.
Zcela
obdobná situace je v konfliktu mezi Izraelem a palestinskými Araby. Takto je to
označení správné, protože žádný národ, který by se dal nazvat Palestinci,
neexistuje. Území Palestiny obývaly různé arabské kmeny. Tak jak je to ve všech
arabských zemích. Neexistuje zde nějaký homogenní jednotný národ. To je jeden z důvodů proč v
arabském státě může buď vládnout polovojenská diktatura, případně rodina
feudála a jednoho kmene, nebo tam probíhá kmenová válka. Forma společnosti a
demokratického způsobu vlády jaká existuje v Evropě, je v arabském a obecně
muslimském státě vyloučená. Pokud bude pokračovat příliv muslimských imigrantů
do Evropy, podmínky se i zde budou měnit právě na takové, jaké jsou
v těchto zemích.
To co dnes probíhá na hranici tzv. pásma Gazy a Izraele je snaha teroristické organizace Hamás dobýt a zlikvidovat Izrael jako židovský stát. Ten současný stav má kořeny v minulosti a na rozdíl od fake-ové interpretace historie je vina za současný stav na straně Arabů.
To co dnes probíhá na hranici tzv. pásma Gazy a Izraele je snaha teroristické organizace Hamás dobýt a zlikvidovat Izrael jako židovský stát. Ten současný stav má kořeny v minulosti a na rozdíl od fake-ové interpretace historie je vina za současný stav na straně Arabů.
Projděme si
tedy stručně historii této oblasti plné konfliktů a nepřátelství. 14. května v roce 1948 byl na
historickém židovském území vyhlášen stát Izrael. Již za necelých 24 hodin byl
nový stát napaden armádami Egypta, Jordánska, Sýrie a Libanonu. 15 měsíců se
nově zformované a špatně vyzbrojené obrané síly Izraele (IDF) bránili přesile.
Nakonec za cenu 6000 životů (1% tehdejší populace) se Izrael ubránil.
Mapa oblasti
z roku 1937
Nynější
mapa
Problém
arabských uprchlíků nastal právě tehdy, neboť místní arabští obyvatelé museli
uvolnit místo pro armádní invazní síly arabských států. Po
neúspěšné válce ustanovila Arabská liga pod vedením Egypta „všepalestinskou
vládu v Gaze“ v jejímž čele stanul nechvalně známý Haj Amin al-Husseini
člověk, který se osobně setkal s Adolfem Hitlerem, cestoval
s nacistickými pohlaváry po německých táborech smrti a v Bosně
vytvořil muslimskou vojenskou jednotku, která byla součástí jednotek SS v
Chorvatsku. Rovněž s Němci plánoval konečné řešení židovské otázky na
Středním východě. Al-Husseini zformoval
v Gaze „Svatou válečnou armádu“ první džihádistické milice v moderní
době.
Členem
těchto milicí byl zavražděn v Jerusalémě jordánský král Abdulah. Jeho
nástupce král Hussein vyhnal z Jordánska Arafatovu PLO (Organizace pro
osvobození Palestiny) po Arafatově neúspěšném pokusu o státní převrat
v Jordánsku v roce 1970. Arafat se svými kumpány se stáhl do
Libanonu, odkud pokračovali v útocích proti Izraeli. Nakonec Izrael
ztratil trpělivost a na Arafatovy milice v roce 1982 zaútočil. Palestinské
teroristické jednotky destabilizovaly situaci v Libanonu a jeho
maronitskou vládu, což vedlo k občanské válce v Libanonu, z které
se tato někdejší perla Středního východu nikdy nevzpamatovala. Vojenské vpády
Izraele do Libanonu donutili Arafatovu teroristickou skupinu odejít do Tunisu,
odkud přesídlila po mandátu daném dohodami z norského Osla do Ramalláhu.
Pásmo Gazy bylo pod egyptskou vládou do roku 1967, kdy byli Egypťané vyhnáni poté, co rozpoutali válku proti Izraeli. Ten v této „šestidenní válce“ ovládl celé pásmo Gazy a přinutil egyptskou armádu k ústupu za Suezský průplav. Odhaduje se, že v té době žilo v pásmu Gazy 200 000 Arabů, většinou beduínské a rybářské kmeny. Izrael zde začal vytvářet podmínky pro úspěšné zemědělství. Gaza zůstala pod Izraelskou správou až do dohod z Oslo v roce 1994. Postupně přecházela administrativní samospráva na Palestince. Problémy začali v roce 2000, kdy Arafat zahájil vlnu terorismu označovanou jako druhá Intifáda. Obnášelo to sebevražedné bombové útoky, teroristické útoky proti armádě i civilistům, raketové odstřelování Izraele.
V roce 2005 schválil izraelský Knesset plán premiéra Sharona na úplné stažení z pásma Gazy. Izraelská armáda násilně vyháněla židovské osadníky, kteří si zde mezitím vybudovali své domy. Palestinská samospráva má právo spravovat celé pásmo Gazy, Izrael řídí letecký a námořní provoz v oblasti.V roce 2006 proběhly na tomto území volby, ve kterých zvítězila polovojenská, teroristická organizace Hamás. Když tato organizace převzala moc, odmítla veškeré dohody s Izraelem, schválené mezinárodním společenstvím. Především neuznává právo státu Izrael na existenci. V roce 2007 propukly boje mezi palestinským Hamásem a druhou palestinskou organizací Fatahem. V této občanské válce zahynulo 600 lidí. Celou válku provázela neuvěřitelná brutalita. Nakonec Hamás ovládl celou oblast.
V roce 2008 zahájil Hamás válku proti Izraeli. Vypálil tisíce raket na území Izraele, ten odpověděl leteckým bombardováním. Další válku zahájil Hamás v roce 2012, v roce 2014 se pokusil o třetí. Izraelské síly tentokrát vstoupili do Gazy, aby zde zlikvidovali rozsáhlou síť tunelů vedoucí pod hranicí na území Izraele.
V posledních týdnech zahájil Hamás akci nazvanou „Velký pochod zpět“. V těchto útocích na oplocenou hranici využívá místní obyvatele včetně dětí jako živý štít. Tato násilná akce je načasována k 70. výročí vzniku státu Izrael v letošním květnu.
Představitelé Hamásu doufají, že se jim podaří dosáhnout co největšího počtu obětí, aby získali světové veřejné mínění na svou stranu. K tomu mu mohutně pomáhají levičácké skupiny a média v zemích Západní Evropy. Metoda je jednoduchá; zaměnit následek s příčinou a z agresora učinit oběť. To je možné právě díky nevědomosti a fake-historii šířené na Západě v duchu tzv. politické korektnosti.
Pásmo Gazy bylo pod egyptskou vládou do roku 1967, kdy byli Egypťané vyhnáni poté, co rozpoutali válku proti Izraeli. Ten v této „šestidenní válce“ ovládl celé pásmo Gazy a přinutil egyptskou armádu k ústupu za Suezský průplav. Odhaduje se, že v té době žilo v pásmu Gazy 200 000 Arabů, většinou beduínské a rybářské kmeny. Izrael zde začal vytvářet podmínky pro úspěšné zemědělství. Gaza zůstala pod Izraelskou správou až do dohod z Oslo v roce 1994. Postupně přecházela administrativní samospráva na Palestince. Problémy začali v roce 2000, kdy Arafat zahájil vlnu terorismu označovanou jako druhá Intifáda. Obnášelo to sebevražedné bombové útoky, teroristické útoky proti armádě i civilistům, raketové odstřelování Izraele.
V roce 2005 schválil izraelský Knesset plán premiéra Sharona na úplné stažení z pásma Gazy. Izraelská armáda násilně vyháněla židovské osadníky, kteří si zde mezitím vybudovali své domy. Palestinská samospráva má právo spravovat celé pásmo Gazy, Izrael řídí letecký a námořní provoz v oblasti.V roce 2006 proběhly na tomto území volby, ve kterých zvítězila polovojenská, teroristická organizace Hamás. Když tato organizace převzala moc, odmítla veškeré dohody s Izraelem, schválené mezinárodním společenstvím. Především neuznává právo státu Izrael na existenci. V roce 2007 propukly boje mezi palestinským Hamásem a druhou palestinskou organizací Fatahem. V této občanské válce zahynulo 600 lidí. Celou válku provázela neuvěřitelná brutalita. Nakonec Hamás ovládl celou oblast.
V roce 2008 zahájil Hamás válku proti Izraeli. Vypálil tisíce raket na území Izraele, ten odpověděl leteckým bombardováním. Další válku zahájil Hamás v roce 2012, v roce 2014 se pokusil o třetí. Izraelské síly tentokrát vstoupili do Gazy, aby zde zlikvidovali rozsáhlou síť tunelů vedoucí pod hranicí na území Izraele.
V posledních týdnech zahájil Hamás akci nazvanou „Velký pochod zpět“. V těchto útocích na oplocenou hranici využívá místní obyvatele včetně dětí jako živý štít. Tato násilná akce je načasována k 70. výročí vzniku státu Izrael v letošním květnu.
Představitelé Hamásu doufají, že se jim podaří dosáhnout co největšího počtu obětí, aby získali světové veřejné mínění na svou stranu. K tomu mu mohutně pomáhají levičácké skupiny a média v zemích Západní Evropy. Metoda je jednoduchá; zaměnit následek s příčinou a z agresora učinit oběť. To je možné právě díky nevědomosti a fake-historii šířené na Západě v duchu tzv. politické korektnosti.
Zdroj:
Wikipedia
