Geert Wilders k barbarskému zločinu v Manchesteru

Geert Wilders: Islám je vinen za Manchester

Publikováno dne 24. Května roku 2017 podle Baron Bodissey

Geert Wilders, předseda Strany pro Svobodu v Nizozemsku, odeslal následující esej v pondělí večer po džihádistickém teroristickém útoku v Manchesteru.

Islám je vinen za Manchester

podle Geerta Wilderse

Píši tento článek dnes hned poté, co my, poslanci nizozemského Parlamentu, v přítomnosti Britského Velvyslance, jsme si připomněli Manchesterské oběti s krátkým projevem našeho Premiéra a minutou ticha.
Před dvěma měsíci, jsme udělali totéž pro oběti ve Stockholmu. Loni v prosinci, pro ty, kteří zemřeli v Berlíně. A dříve, pro ty, v Nice, Bruselu, Paříži, Kodani... seznam se stává nekonečný, zatímco řada Západních velvyslanců, kteří navštívili náš Parlament pro jednu z těchto smutných událostí, se stále zmenšuje. A pokaždé, slyšíme stejně prázdná slova šok a smutek a jak nepochopitelné to všechno je. Ale nikdy jsme neslyšeli, našeho předsedu vlády, ani představitelé dalších Západních zemí, aby nám řekli pravdu: Toto krveprolití, tohoto neštěstí, všechnu tuto bolest a žal, způsobil islám. Místo pravdy, dostaneme krokodýlí slzy. Musíme poslouchat otřepané fráze, vane na nás politicky korektní horký vzduch, znovu a znovu. Ale pravdou zůstává, že žádný špatný strom nenese dobré ovoce.

To, čeho jsme svědky, je čistě Islámská praxe. To je Korán s jeho napomenutím, " A hle, Pán tvůj vnukl andělům: Jsem s vámi, podpořte tedy ty, kdož uvěřili! Já vrhnu do srdcí těch, kdož nevěří, hrůzu a vy bijte je po šíjích a bijte je po všech prstech!" (Súra 8:12). Toto je takzvaný prorok Muhammad, který se chlubil svým následovníkům: "Dosáhl jsem vítězství prostřednictvím teroru" (Bukhari, 4.52.220).
Islám není mírumilovné náboženství, ale zlá totalitní ideologie. Chce všechny nemuslimy odeslat pryč. To je naprosto neslučitelné se svobodou a lidskou slušností. Hlásá nenávist, šíří násilí a je barbarské a násilné povahy.A chce také zneužít naší svobodu a lidská práva, rozvrátit naši demokracii a oloupit nás o tyto svobody. Také staví mešity a islámské školy, často za Saúdské peníze, kde hlásá nenávist vůči Západu. Zneužívá našeho právního systému, aby zastrašil své kritiky. Islám se chová jako pátá kolona v našich řadách. To není globální oteplování, které ohrožuje svět; to je globální Islám. Útok po útoku, jsou nevinní lidé zabíjeni. Každý je cílem. To je naprosto nepřijatelné, že stále existují političtí představitelé a média, kteří ignorují  tento problém. Oni chtějí, aby občané uvěřili, že Islám je mírumilovné náboženství a že existuje pouze několik islámským extrémistů, kteří ničí vše, všem. Ale nenechte se zmást. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že ne méně než dvě třetiny Muslimů v Nizozemsku shledává islámská pravidla důležitější, než naše sekulární demokratické zákony. Výzkum z University of Amsterdam ukazuje, že až 11% nizozemských Muslimů, považuje za přijatelné použití násilí ve jménu Islámu. To je více než 100.000 Muslimů v Nizozemsku. Dvojnásobný počet než je vojáků naší holandské armády. Je nemožné proto ideologii Islámu asimilovat do svobodné společnosti. Lidé mohou asimilovat; ideologie nemůže. Neměli bychom ji již importovat do naší společnosti. Ne proto, že nenávidíme lidi, ale proto, že máme problém s ideologií, která je naprosto neslučitelná se svobodou. Ti, kteří zaseli Islám, si musí uvědomit, že budou sklízet, ale nic jiného než terorismus a barbarství islámského práva Šaría, s jeho útlakem žen, Křesťanů, Židů, odpadlíků a kritiků Islámu. Minulý měsíc, Pew Forum odhalilo něco opravdu šokujícího. Svět je stále více Islámský. Mezi dneškem a rokem 2060, počet Muslimů vzroste o 70 procent. To je více než dvakrát tak rychle jak Křesťanů, třikrát tak rychle jako Hinduistů, a téměř pět krát rychleji než Židů. Do roku 2060, bude Islám mít téměř tolik příznivců jako křesťanství. A brzy poté, se bezpochyby stane největším systémem víry na zemi. V mnoha Západních Evropských zemích, populace roste jen díky přistěhovalcům z jiných zemí. A mnohé z nich jsou islámské. Muhammad se stal nejvíce populárním jménem mezi novorozenými chlapci ve velkých městech ve velké Británii, Francii, Nizozemsku, Belgii a jinde. Islám používá všechny nástroje, které může. Zbraně a bomby, nože, auta a letadla. Ale také demografii a přistěhovalectví.

 V loňském roce, více než 180.000 lidí, připlulo v ošuntělých lodích z Libye do Evropy. A to je jen začátek. Organizace Spojených Národů očekává, že počet obyvatel Afriky se až zečtyřnásobí do konce století. Z 1 miliardy na 4 miliardy. Jedna třetina Afričanů chce opustit své vlastní země. Mnohé z nich jsou Islámské. A mnozí se chtějí přestěhovat na sever. Pokud Západní Evropa bude pokračovat v současné open-door (otevřených dveří) politice, obyvatelstvo Evropského kontinentu je v nebezpečí, že bude nahrazeno a jeho národy kolonizovány a islamizovány. Již ne Evropa, ale provincie Afriky.

Abychom se uchránili od zvěrstev, jako je to právě spáchané v Manchesteru, a zastavili proces náhrady populace v Evropě, jsou tři nejdůležitější věci, které musíme udělat:

		Uvědomit si, že Islám je problém a začít de-islamizovat naši společnost. Už žádné islámské školy, už žádná nenávistná kázání. Čelíme existenční hrozbě a podle toho bychom měli jednat.
		Ukončit veškeré přistěhovalectví z islámských zemí. Už je toho dost! Ti přistěhovalci, kteří jsou již v našich zemích, jsou vítáni, mohou zůstat, ale pouze tehdy, pokud jsou ochotni plně respektovat naše hodnoty, naši ústavu, naše zákony. Když páchají zločiny, nebo se začnou chovat podle práva Šaría, měli bychom je vyhnat. Pokud je to nezbytné, radikální muslimové musí být také administrativně zadržováni.
		Musíme se zbavit politické korektnosti. Neměli bychom dopustit, aby Islám zneužíval naši svobodu a naše ústavní práva, jen proto, aby je zrušil. Je naivní a nebezpečné udělit práva totalitní ideologii, která, pokud dosáhne svého, nás připraví o naše práva. Měli bychom si uvědomit, že Islám nám vyhlásil válku, ale že mu ji za žádnou cenu nesmíme nedovolit vyhrát!

Islám nás nenávidí a zabíjí nás. A nikdo nás chrání. Naši vůdci nás zradili.

Pojďme se začít chovat statečně, konat svou povinnost a de-islamizovat naše národy, s cílem nás ochránit abychom zůstávali svobodnými lidmi.

Geert Wilders, POSLANEC je členem nizozemského Parlamentu a předseda Strany pro Svobodu (PVV) v Nizozemsku

původní text z: http://gatesofvienna.net/2017/05/geert-wilders-islam-is-to-blame-for-manchester/

Všeslovanský sjezd - dávná minulost nebo cesta k budoucnosti?

Slované jako etnikum byli podle nacistické ideologie určeni k zotročení a vyhubení jako druhá skupina hned po Židech. Muslimský útlak a genocida Slovanů na Balkánském poloostrově a v Bulharsku trvá několik století a v posledních desetiletích po rozpadu Jugoslávie se znovu zintenzivnil. Ruský národ je permanentně ohrožovám muslimskými státy na jeho hranicích, v současné době především formou imigrace a terorismu.
Snaha o rozbití jednotné Ruské federace ze strany USA a EU je zcela zjevná. Jedním ze způsobu jak toho dosáhnout, kromě ekonomického a vojenského nátlaku, je využít všech tragických událostí, ke kterým došlo v historii mezi národy Ruska a Ukrajiny, Polska a Ruska, Polska a Ukrajiny, především za období existence Sovětského svazu, které jsou uměle využívány k rozdmícháváni nenávisti mezi slovanskými národy navzájem. Zcela opačný postup je aplikován v případě zločinů Němců, kterých se dopustili za 2. světové války na ostatních národech Evropy. Zde veškerá propaganda je naopak zaměřena na definitivní uzavření této kapitoly dějin. O tom, že se ve ztazích mezi slovanskými národy jednalo o skutečně tragické události je možné se dozvědět z dnes již zveřejněných dokumentů, dokumentárních filmů, ale i uměleckých filmových děl (Katyň - povraždění polských důstojníků sovětskou NKVD, Golod - hladomor na ukrajině způsobený násilnou kolektivizací ukrajinských zemědělců, nebo poslední film Volyň - hrůzné svědectví o násilnostech a hromadných vraždách především Poláků na Ukrajině v období německé okupace Ukrajiny).
Stejně tak k otevření cesty pro islamizaci Balkánu je využití tragických událostí, ke kterým docházelo  mezi Srby a Chorvaty v období 2. světové války a za bojů po rozpadu Jugoslávie, pro zamezení jejich vzájemné spolupráce. Film "Okupace v 26 obrazech" není potřeba připomínat. V tomto případě bylo dokonce využito přímé agrese několikadenním  borbardováním Srbska letadly NATO.
Podobné snahy o rozdmíchávání nenávisti vůči ruskému národu jsou patrné i v Česku. Viz znevažování zásluhy Rusů na poráčce německého nacismu - růžový tank v Brně, tažení proti vytoupení Alexandrova armádního hudebního souboru a podobné propagandistické nechutnosti.
Musím říci, že z tohoto pohledu je mi snaha o utužení vzájemnosti mezi slovanskými národy velmi sympatická a považuji ji za užitečnou a důležitou. Nesmí se ovšem stát jakýmsi resentimentem na období národního obrození, nebo nesmí zůstat jen u kulturní výměny sestávající z vystoupení nějakých krojovaných družin. Mělo by se jednat o naprosto realistické a praktické činy, kterými bychom společně čelili tomu světu, který námi jako etnickou skupinou buď pohrdá (viz svědectví našich lidí nebo Poláků, kteří pracují na Západě), nebo přímo usiluje o samu existenci (země bývalé Jugoslávie). Vzhledem k těm zmíněným historickým událostem, ke kterým došlo v minulosti mezi slovanskými národy navzájem, je nutné nejprve začít posilováním vzájemné důvěry. Tou správnou cestou je vzájemné pozvávání. Jenomže tomu především brání administrativní bariéry. Navštívit dnes RF znamená jednak peníze navíc za vízum a jednak neuvěřitelnou trpělivost při vyřizování všech nezbytných povolení. Cestovat organizovaně je ještě relativně snadné, ale individuální cesta po Rusku je prakticky nemožná. Není ovšem jen Rusko, je tady především Polsko, krásná, dnes vyspělá země, všechny státy na Balkáně a také Bělorusko, kde jsou problémy s cestováním menší než v RF. To všechno je ovšem věcí pouze občanů samotných a jejich občanských organizací, protože v politické rovině je veškerým kontaktům bráněno ze strany EU a podpora spolupráce s dalšími slovanskými zeměmi je záležitostí značné politické odvahy.
Takže odkazuji na tento článek, který mně k této úvaze vedl, přestože jsem v té věci hodně skeptický.
http://www.nwoo.org/2017/05/25/v-rusku-i-evrope-probihaji-pripravy-k-vytvoreni-spolecenstvi-slovanskych-zemi/

Informace k projektu „Nové hedvábné stezky“ v souvislosti s jednáním státníků ze 30 zemí na konferenci o tomto projektu v Čínském Pekingu 13 a 14. května 2017.
Ta původní starověká a středověká „Hedvábná stezka“ sloužila skutečně k přepravě hedvábí z Číny až do Římské říše. Hedvábí bylo v té době volně směnitelným platidlem, podobně jako zlato a Čína si dlouho dokázala uchránit tajemství výrobního postupu. Po rozpadu Římské říše převzali kontrolu nad stezkou Peršané a od 13. století ovládli stezku Mongolové. Přes jejich dobyvačnost a agresivitu se k Evropanům, kteří putovali stezkou, chovali přívětivě. Příjmy z obchodu byly pro ně rozhodující. Jak vliv Mongolské říše upadal, převzala kontrolu nad stezkou opět Čína. Význam "Hedvábné stezky" ovšem postupně upadal, jak byla přeprava zboží stále více prováděna lodní cestou. (zdroj a obrázek Wikipedie)
Dnes se Čína se stala továrnou světa. To co vyrobí, potřebuje prodat a dopravit, především do Evropy, ale i jinam. Proto je potřeba vybudovat dopravní trasy z Číny do Evropy, střední Asie a jižní Asie. Trasy budou všech typů, železniční, silniční a lodní, protože každá forma dopravy má své nevýhody a své přednosti. Například doprava jednoho lodního kontejneru po železnici je asi 10x dražší než lodní doprava, je ovšem 4x-5x rychlejší. Jedná se o velmi náročný projekt. Čína sama bude investovat do projektu 40 miliard dolarů, dalších 50 miliard dolarů zainvestuje Asijská rozvojová banka. Celý projekt se dělí na tři trasy (jak je vidět na přiložených mapkách) Čína-Střední Asie-Rusko-Evropa (trasa je dlouhá více než 7000 km), Čína-střední a západní Asie, Čína-jihovýchodní Asie- jižní Asie. Méně grandiózní námořní trasa - zde je potřeba dobudovat přístavy a kontejnerová překladiště, bude vycházet z čínského města Quanzhou přes Malacca Strait do Kuala Lumpur. Přejde přes Indický oceán se zastávkami Kalkata (Indie), Colombo (Cejlon), Maledivy, Nairobi (Keňa). Pokračuje přes Rudé moře, Suezským průplavem do Středozemního moře, aby se v Athénách a Benátkách napojila na jižní větev pozemní "Hedvábné stezky". Podle předpokladů se v rámci "Nové hedvábné stezky" očekává obrat 21 biliónů $ ročně. Podíl Číny na světovém hrubém produktu by se zvýšil na 50%.
Je nutné říci, že tento projekt nemá jen své příznivce, ale také své odpůrce. Jsou to země, kterým se nelíbí rozšiřování čínského ekonomického a kulturního vlivu v Asii. Na prvním místě je možné jmenovat Indii, ale jsou i další.
Čína se dnes neřídí žádnou ideologií. Mao ce-tungovi marxisty nahradili v 90 létech liberálové amerického typu a dnes vládnou v Číně vyznavači konfuciánské filosofie. To není náboženství, ale soubor pravidel jak řídit společnost s ohledem na morálku. (To jsem si nevymyslel, četl jsem to v poměrně zasvěceném článku o čínském vedení). Takže Čína sleduje pouze své zájmy a přitom se řídí zdravým rozumem. V kontrastu s Evropskou unií, kde ideologie ovlivňuje každé rozhodnutí. Čas ukáže, která cesta je lepší.

Zdroje:
http://fb.ru/article/208819/novyiy-shelkovyiy-put-marshrut-shema-kontseptsiya#image953606
http://geo-politica.info/kogo-kitay-vozmet-s-soboy-v-novyy-shelkovyy-put.html
http://dergachev.ru/geop_events/010516-01.html

Starověká a středověká podoba Hedvábné stezky

Zakreslení nově připravované trasy pro přepravu zboží z Číny podle projektu nazvaného rovněž "Hedvábná stezka"

Čína se v posledních desetiletích změnila k nepoznání:

Statistiky- pouhá zajímavost nebo důležitá informace?

Není tak docela bez zajímavosti podívat se na světové statistiky. Sleduje se řada věcí, rovněž řada údajů se nesleduje, nebo se alespoň výsledky nezveřejňují. Především tehdy, pokud fakta nevyhovují těm, kteří vládnou. V Evropě jde například o statistiky týkající se imigrantů. Tyto naposledy šířeji zveřejnil například Thilo Sarrazin ve své knize „Německo páchá sebevraždu“ a u vládnoucích elit se se zlou potázal. Nejedná se o žádný nový jev. Zatajování informací před „lidem“ byla běžná praxe i v říších dávnověku. Vládnoucí skupiny například znali nebo alespoň tušili fyzikální podstatu zatmění slunce a uměli je předpovědět, nicméně před národem to vydávali za hněv boží a využívali to pro manipulaci s lidmi ve svůj prospěch.
Po takovém to rozvleklém úvodu nakonec nezveřejním nějaká utajovaná data, pouze zcela běžně dostupné statistiky, ve které také figurují občané České republiky. Statistiky jsou vybrané náhodně, netroufám si mezi nimi hledat žádnou souvislost, ani z nich vyvozovat nějaké závěry o stavu naší společnosti. Každopádně se nejedná o údaje pro nás nijak lichotivé.
Začnu informací, kterou já nazývám „zapsivenost“ země. To samozřejmě není statistika o zvířatech, ta jsou v tom nevinně, ale o lidech.

Stát	psů celkem v mil.	obyvatel celkem v mil.	psů/100 obyv.
USA	75,8	309,975	24,5
Argentina	9,2	40,519	22,7
Romania	4,1	21,466	19,1
Czech Republic	2	10,512	19
Brazil	35,7	193,364	18,5
Phillipines	11,6	94,013	12,3
France	7,4	65,447	11,3
Russia	15	141,927	10,6
Japan	12	127,38	9,4

Například v Irsku vlastní lidé 4 krát méně psů než v České republice. Uvedená čísla je potřeba vidět v kontextu té které země. Ve vyspělých zemích se jedná skutečně o tzv. „pets“ neboli domácí zvířata. Pokud jde o země jako například Rusko, Rumusko nebo Filipíny, tak velký počet z těchto psů jsou zdivočelá, toulavá zvířata bez domova. Viděl jsem video, jak psi ze svých nocleháren na okraji Moskvy jezdí každý den metrem do centra, kde se dá snáze sehnat nebo vyžebrat nějaká potrava. Pokud jde o Rumunsko, tak tam je toulavých psů 50% z celkového počtu. V každém případě rozdíly mezi zeměmi jsou značné jak v počtu psů, tak ve vztahu k nim.

Divocí psi v Kostarice

a v Pakistánu

Další statistiky jsou už čistě o lidech – konkrétně o závislosti. První ta známější je na pití alkoholu:

Pořadí mezi všemi sledovanými zeměmi:

                Stát        litr/osoba/rok

1              Moldova              17,4

2              Belarus                17,1

3              Lithuania             16,2

4              Russia                  14,5

5              Czech Republic   14,1

6              Montenegro         13,3

7              Romania              12,9

8              Serbia                  12,9

9              Australia             12,6

10            Slovakia              12,5

Pořadí mezi vyspělými zeměmi OECD (údaje z roku 2015)

                Stát        litr/osoba/rok

1              Czech Republic   14,1

2              Australia             12,6

3              Portugal               12,5

4              Slovakia              12,5

5              Hungary              12,4

6              United Kingdom 12,0

7              Finland                11,9

8              France                 11,6

9              Poland                 11,5

10            Luxembourg        11,2

Další závislostí (přestože se to vždy tak nenazývá) je závislost na jídle a z ní plynoucí obezita (za obezitu je považováno BMI 30 a vyšší). Statistika nepostihuje váhové extrémy, v kterých by samozřejmě vynikli především obyvatelé Spojených států. Pryč jsou ty doby, kdy s chudobou souvisel hlad a podvýživa. Dnes kvůli nastavení sociálních systémů ve vyspělých zemí nejvíce obézních lidí pochází právě ze sociálně nejslabších vrstev. Z tabulky jsem záměrně vynechal několik států nacházejících se na tichomořských ostrovech jako Papau, Nauru, Marshall Island, Samoa, Tongy, Kiribiti, Tuvalu, The Bahams, Fiji, Vanautu, Barbados, Micronesia a další, které zaujímají první místa v tabulce s nejvyšším počtem obézních lidí. Tyto země jsou jednak početně nevýznamné a hlavně jsou specifické. Jedná se většinou o zámořská území bohatých západních zemí, která jsou finančně a materiálně dotována a lidé tam nemají nic moc na práci. Takže bez těchto zemí vypadá tabulka takto:

                Stát        procento obézních obyvatel

1             Qatar                     41.00%

2             Kuwait                  38.30%

3             United States        35.00%

4             United Arab Emirates    34.50%

5             Bahrain                 34.10%

6             Saudi Arabia         33.70%

7             Andorra                32.10%

8             Libya                    31.90%

9             Lebanon               30.80%

10           New Zealand        30.60%

11           Canada                 30.10%

12           Australia              29.90%

13           United Kingdom  29.80%

14           Turkey                  29.40%

15           Czech Republic    29.10%

Něco o stavu společnosti řekne také rozvodovost. Údaje je nutné hodnoti s rezervou, neboť například na počet sňatků má vliv nejen ochota, či neochota uzavírat pevnější manželské svazky, ale rovněž věkové složení obyvatel. (Údaje jsou v různých zemích z různých let, nejčastěji z roku 2010)
Nejprve tabulka zemí s nejvyšší rozvodovostí:

	Stát	počet sňatků na 1000 obyv.	počet rozvodů na 1000 obyv.	poměr rozvody/sňatky v  %
1	Belgium	4.2	3.0	71
2	Portugal	3.7	2.5	68
3	Hungary	3.6	2.4	67
4	Czech Republic	4.4	2.9	66
5	Spain	3.6	2.2	61
6	Luxembourg	3.5	2.1	60
7	Estonia	3.8	2.2	58
8	Cuba	5.2	2.9	56
9	France	3.8	2.1	55
10	Lithuania	5.7	3.0	53
11	United States	6.8	3.6	53
13	Latvia	4.2	2.2	52
13	Russia	9.2	4.8	51
14	Switzerland	5.5	2.8	51
15	Germany	4.7	2.3	49

Následují země, kde je rozvodovost nejnižší. Souvislost s náboženským přesvědčením obyvatel je patrná, další vlivy jsou zřetelné již méně.

	Stát	počet sňatků na 1000 obyv.	počet rozvodů na 1000 obyv.	poměr rozvody/sňatky v  %
1	Chile	3.3	0.1	3
2	Vietnam	5.7	0.2	4
3	Bahamas	6.1	0.3	5
4	Guatemala	3.8	0.2	5
5	Libya	6.0	0.3	5
6	Tajikistan	13.5	0.8	6
7	Bosnia and  Herzegovina	5.1	0.4	8
8	Uzbekistan	7.8	0.6	8
9	Colombia	2.3	0.2	9
10	Jamaica	7.5	0.7	9
11	Syria	10.6	1.0	9
12	Republic of Macedonia	7.2	0.8	11
13	Seychelles	17.4	1.9	11
14	Azerbaijan	9.7	1.2	12
15	Ireland	4.6	0.6	13