Trh práce a integrace imigrantů ve Finsku - výzkumná zpráva

Trh práce a integrace imigrantů ve Finsku 

VATT institut pro ekonomický výzkum

VATT výzkumná zpráva 185/2017

Matti Sarvimäki  

Souhrn

Tento článek dokumentuje Finskou politickou reakci na nárůstu žádostí o azyl v roce 2015 a výkonnost trhu práce starších přistěhovalců žijících ve Finsku. Imigranti z Afghánistánu, Iráku a Somálsku mají podstatně nižší míru zaměstnanosti, vydělávají méně a získávají větší sociální dávky než jiné skupiny přistěhovalců či domorodci v roce 1990 – 2013. Rozdíly mezi imigranty a domácími v zaměstnanosti a výdělcích sice časem klesají, ale zůstávají značné. Deset let po příjezdu do Finska, průměrné výdělky mužů imigrantů z těchto zemí byly jen 22 – 38 procent průměrného výdělku domorodých mužů ve stejném věku. Ještě mnohem menší jsou relativní příjmy žen. Kromě toho rozdíl ve srovnání příjmu sociálních dávek zůstává trvalý přesto, že se  časem zmenšují rozdíly ve výdělcích.

Úvod

Mezi 2014 a 2015, počet žádostí o azyl podaných ve Finsku stoupl na 890 procent. Zatímco absolutní čísla zůstala zhruba na úrovni "normálního" roku v sousedním Švédsku, příliv v tomto měřítku nebyl ve Finsku zaznamenán od druhé světové války. Jako všude v Evropě, příběhy o hledačích azylu vyplňovaly zprávy médií a působily na představivost veřejnosti. Významná součást následné politické debaty se týkala očekávané výkonnosti na trhu práce těch, kteří by zůstali ve Finsku a související dopad na veřejné finance.

Tento dokument se snaží dodat informace do politických debat zdokumentováním, jak rychle se přistěhovalci z imigranty-produkujících zemí zapojili na finském trhu práce v roce 1990 – 2013. Výsledky jsou poněkud bezútěšné. Na konci prvního roku ve Finsku byly zaměstnány pouze čtyři procenta mužů z Iráku a jejich průměrné výdělky byly pouze čtyři procenta průměrného výdělku domorodých mužů ve stejném věku. Tato disproporce mezi  přistěhovalci a domácími v průběhu času klesla, ale zůstává i tak obrovská. Deset let po příjezdu, průměrný výdělek muže narozeného v Iráku byly stále méně než čtvrtina průměrného příjmu původních obyvatel stejného věku. Výsledky pro muže narozené v Afghánistánu a Somálsku jsou podobné, s tím rozdílem, že zaznamenaly poněkud rychlejší růst příjmů, než bylo u Iráčanů. Rozdíly ve výkonnosti na  trhu práce žen z těchto zemí a domorodých žen byly ještě větší než u mužů.

Nízké platy přistěhovalců ze zemí produkujících migranty se částečně odráží v jejich sociálních dávkách. Přistěhovalci z Afghánistánu, Iráku a Somálska dostávají zhruba dvakrát tolik (ve srovnatelném měřítku) výhod jak domorodci. Však navzdory zvýšení příjmů v průběhu pobytu ve Finsku, sociální benefity mají tendenci zůstat poměrně konstantní. Ve skutečnosti se u některých skupin přistěhovalců zvyšuje ve stejné době výdělek i dávky. Tyto vazby zvýrazňují složitosti Finského sociálního systému a důležitost zkoumání výkonnosti na trhu práce i sociálních dávek při posuzování fiskálního dopadu imigrace.

Nešťastné omezení mé analýzy je, že finské statistiky aktuálně nemají informace o statusu povolení pobytu přistěhovalců. Zatímco většina přistěhovalců z Afghánistánu Iráku a Somálsku má statut uprchlíka (nebo jde o členy rodiny v rámci slučování rodin uprchlíků), nedá se dobře odhadnout pobytový statut podle země původu u  přistěhovalců z jiných oblastí původu. Například zatímco téměř jeden tisíc Rusů získal azyl ve Finsku v letech 2000 až 2015, oni a jejich rodiny představují jen malý zlomek ze zhruba 80 000 ruských přistěhovalců žijících ve Finsku v roce 2015. 

Na následující tabulce je počet žádostí o azyl ve Finsku v jednotlivých létech. Vidíme celkem rovnoměrný vývoj, který se nevymyká rozumným hodnotám. Zlom nastává v roce 2014/2015.

Tady končí překlad původního textu ze zprávy a dále už jsou moje vlastní poznámky.
Jak k tomuto vývoji mohlo dojít?Rekapitulace válečných konfliktů a občanských válek v zemích produkujících migranty.

Válka v Iráku oficiálně skončila roku 2011, nicméně ve formě občanské války probíhá dodnes, postupně ústřední vláda získává větší kontrolu nad územím.
Válka v Afganistánu trvá od roku 2001 do dnešního dne. Mezi léty 2014 a 2015 se nic mimořádného neudálo.
Válka v Libyi probíhá od roku 2011 do dneška, mezi lety 2014 a 2015 nedošlo k žádné významné změně.
Válka v Sýrii trvá rovněž od roku 2012, nepřetržitě do dnešního dne. Zlom nastal až v roce 2016, kdy se část území podařilo získat zpět pod kontrolu vlády. Na území pod kontrolou vlády je zcela běžný civilní život.
Válka v Somálsku probíhá od 90-tých let a od roku 2012, kdy byla ustavena ústřední vláda, se situace stabilizovala a dále nedošlo k žádnému zhoršení.
Kde se tedy vzala ona migrantská masivní vlna, která se dá označit jako tažení do Evropy v létech 2015 a 2016 a která stále trvá? Aniž bychom zmiňovali nějaké konspirační teorie, musíme konstatovat, že s válečnými konflikty, respektive s občanskými válkami ve světě to nemá žádnou přímou souvislost. Jedná se o uměle spuštěný a podporovaný proces. Jeho aktéři nijak nekonspirují, ale provádí tuto činnost zcela otevřeně. Těmi aktéry jsou především samotné orgány evropské unie, vlády evropských států (Německa, Itálie, Švédska) a také různé finanční a podnikatelské skupiny, z nichž nejznámější je finanční impérium Gyorge Sorose.

Dokument obsahuje řadu tabulek, grafů a vysvětlujícího textu. Všechny tyto údaje pouze potvrzují to, co je shrnuto v úvodu zprávy.

Tato tabulka uvádí rozdíly v zaměstnanosti mezi přistěhovalci a domácími po úpravě vzhledem k  pohlaví, věku, kalendářnímu roku a času života ve Finsku.

Číslům je třeba rozumět tak, že udávají o kolik procentních bodů méně je zaměstnaných cizinců než původních obyvatel. Příklad: zaměstnanost imigrantů z Iráku v prvním roce pobytu byla o 69 procentních bodů nižší než domácích. Jinak řečeno na každých 100 zaměstnaných Finů bylo 31 zaměstnaných Iránců atd. Takto jsou konstruovány všechny následující tabulky.

Následující tabulka určuje roční příjem opět v procentních bodech příjmů domorodců. Opět členěno podle pohlaví a podle délky pobytu v zemi.

K této tabulce učiním poznámku. Je vidět, že ani přistěhovalci z vyspělých zemí nedosahují v průměru příjmové úrovně domácích obyvatel – 88%. Takže pokud si někdo myslí, že tím že odejde ze své vlasti, udělá jinde „díru do světa“, tak se mýlí. OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Kromě Turecka jsou to všechno země ze "západního" kulturního okruhu:
Rakousko, Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Island, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Spojené království, USA, Japonsko, Finsko, Austrálie, Nový Zéland, Mexiko, Česká republika, Jižní Korea, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Chile, Slovinsko, Izrael, Estonsko, Lotyšsko.

Poslední tabulka jsou sociální benefity, které dostávají přistěhovalci v poměru k domácím.

Zde vidíme, že přistěhovalci ze zemí OECD nečerpají sociální podpory ani v takové výši jako domácí obyvatelé, naproti tomu ostatní čerpají více a někdy výrazně více než původní Finové.

To je několik faktů z daného dokumentu. Více se je možné dočíst v originálu dokumentu, který je dostupný zde: http://vatt.fi/documents/2956369/4207575/t185.pdf/466d79aa-ec0d-4982-9b5d-e45b536d6ae2

Tento dokument je zcela zásadním vkladem do diskuze o tom, zdali má Česká republika přijmout imigranty, kteří jsou jí v rámci přerozdělovacích kvót pod stále agresivnějšími výhružkami ze strany EU vnucovány. Tato zpráva je unikátní v tom, že v řadě evropských zemí nejsou tyto údaje vůbec sledovány a pokud ano, pak nejsou v žádném případě zveřejňovány. Jde o to zatajit veškerá reálná data, která potvrzují to co je každému logicky uvažujícímu člověku jasné, že imigranti z kulturně nekompatibilních oblastí jsou trvalým nákladem sociálního systému státu, který se časem nezmenšuje, ale právě naopak.  Bohužel ani v dalších generacích podle zkušeností z Německa, Francie, Holandska a dalších státu, se tato situace nijak nelepší. Tento materiál obsahuje informace a soubor faktů týkající se ekonomické stránky migrace. Důležitou součástí celkového působení migrace by měla být i zpráva o podílu kriminality imigrantů vůči domácímu obyvatelstvu. Zprávy z jiných zemí jednoznačně vypovídají o tom, že podíl imigrantů na kriminalitě v zemi je nepoměrně vysoký, bráno relativně k počtu domácího a přistěhovalého obyvatelstva. Toto kromě negativní atmosféry strachu a stále větší segregace migrantů ve společnosti generuje i další ekonomické náklady ve zvýšených nárocích na policii a další bezpečností složky, stejně jako na pobyt těchto pachatelů ve věznicích. Dalším důležitým údajem do mozaiky celkového vlivu imigrace na společnost ze zemí generujících migranty, to je především Blízký a střední východ a Afrika je úroveň vzdělanosti v první a dalších následných generacích. Přestože přistěhovalci mají nadstandardní podmínky k přístupu ke vzdělání – řada služeb a aktivit ve vzdělávacím systému, které si domorodí obyvatelé musí platit je pro imigranty zdarma – tak přes tuto skutečnost je úroveň dosaženého vzdělání nepoměrně nízká, pokud jde o dívky výrazně nízká. Zde je možné čerpat fakta z knihy Theo Sarrazina „Německo páchá sebevraždu“ a „Teror ctnosti“. V neposlední řadě je nutné tyto informaci doplnit údaji o porodnosti žen v těchto migrantských skupinách. Fertilita těchto žen je násobně vyšší než u žen původního obyvatelstva. Z toho plyne jedna nevyvratitelná skutečnost, že i kdyby bylo přijímání přistěhovalců zcela zastaveno, (k čemuž sotva dojde) bude se podíl těchto obyvatel imigrantského původu na celkovém počtu obyvatel relativně stále zvyšovat se všemi průvodními jevy zmíněnými výše, to je ekonomickými, sociálními, politickými, demografickými atd. Nastala doba, kdy každé politické rozhodnutí v této oblasti bude mít fatální následky pro budoucnost.