neděle 8. ledna 2017

Ruská vojenská hrozby - fakta a mýty



V poslední době se stále více mluví o tzv. ruské hrozbě. Zmiňovány jsou ruští hackeři, ruská propaganda a především ruská vojenská síla.
První věc je naprosto směšná, když uvážíme, že americké firmy mají prakticky monopol na naprostou většinu informačních systémů a softwaru používaného ve světě, včetně bezpečnostního softwaru zamezujícího právě zmíněným hackerským útokům. Takže v této oblasti drží v ruce všechny trumfy Spojené státy a jejich nářek je směšný. Pak je zde oblast zatajování informací, dezinformací, částečných informací a propagandy. V tomto ohledu je Evropská unie Rusku více než zdatným soupeřem. Zde bych místo vlastních komentářů odkázal tento velmi dobrý článek: ZDE
Já se chci věnovat poslední oblasti, a tou je reálnost ruské vojenské hrozby. Předem říkám, že nejsem ani zdaleka vojenským odborníkem, o vojenské taktice a strategii jsem poprvé a naposled slyšel na vojenské katedře na vysoké škole. Myslím si, že člověk nemusí být vždy specialistou v daném oboru a přesto si dokáže udělat pravdivou představu, pokud použije zdravý rozum a dá si dohromady pár čísel. Na druhou stranu i mnozí vojenští odborníci, kteří nejsou přímo součástí struktur NATO (koho chleba jíš, toho píseň zpívej) říkají, že ruská vojenská hrozba pro země NATO je nereálná.
Sovětský svaz, respektive Varšavská smlouva byla schopna vojensky konkurovat Severoatlantickému vojenskému souručenství  (NATO) zhruba do konce 70-tých let. Z ekonomických důvodů nebyl Sovětský svaz a jeho satelity schopen držet se Spojenými státy krok ve vývoji a výrobě nových zbraňových systémů. Toho si byli západní politici, především prezident Reagan vědomi a snažili se Sovětský svaz takříkajíc uzbrojit. Posledním důkazem o vojenském zaostávání a zastaralosti výzbroje byla válka vedená Sovětským svazem v Afganistánu. Samozřejmě, že sovětskou armádu neporazili mudžahidi ozbrojení brokovnicemi, ale porazili ji americké zbraně a zbrojní systémy, které jim byly dodávané, včetně informací z amerických špionážních družic. Po rozpadu Sovětského svazu se jakákoliv inovace ve zbrojním průmyslu prakticky zastavily, protože Rusko se ocitlo v hluboké ekonomické krizi. Kromě toho ztratilo prakticky všechny spojence, kteří postupně přešli na stranu NATO s veškerým svým ekonomickým i lidským potenciálem.
Tolik historie. Jaká je situace dnes. Prezident Obama o Rusku prohlásil, že to není žádná světová velmoc a po ekonomické stránce je to pouze velká čerpací stanice. Pokud jde o ekonomiku, má zcela jistě pravdu, neboť Rusko prakticky nevyrábí (na rozdíl například od Číny) nic, čím by mohlo konkurovat na světových trzích, byť třeba jen cenou. Pokud jde o politický vliv, tak ten je jen zlomkem vlivu, jaký měl někdejší Sovětský svaz. Na druhé straně je potřeba říci, že armáda je jediná složka státu, která zde relativně dobře funguje, kde je pořádek a discíplína. Rovněž vojenský průmysl je to nejschopnější výrobní odvětví, které v Rusku existuje. Toto odvětví je ovšem závislé (kromě určitého podílu vývozu zbraní) na státních subvencích, to znamená na výkonosti ostatních oblastí ekonomiky a to je značné omezení.
Stačí porovnat hrubý domácí produkt na obyvatele, aby bylo zřejmé, jaké jsou možnosti toho kterého státu. Průměr ve státech NATO (bez USA) je $29478, Spojené státy americké dosahují v podílu HDP/obyvatele  hodnoty $51700 zatímco Ruská federace  $17500. Tím je dáno to, co si který stát může dovolit investovat do armády, ale především nakolik výdaje na zbrojení stát zatěžují. Viz tabulka (státy mimo NATO jsou v ní uvedeny pro zajímavost):
Náklady na obranu jako podíl na HDP - hrubém domácím produktu (rok 2015) a náklady v absolutní částce
Stát
podíl z HDP (%)
Absolutní částka (mld. $)
Islámské státy


Saudská Arábie
13,7
87186
Omán
16,2
9883
Alžírsko
6,2
10413
Irák
9,1
13121
Státy NATO


USA
3,3
596024
Německo
1,2
39393
Francie

50860
Španělsko

14104
Itálie

23840
GB

55460
Řecko

5083
Turecko

15275
Nizozemí

8873
Kanada

15031
Státy NATO (vojensky významné) celkem

596024+227919=823943
Rusko
5,4
66421
Čína
1,9
214787
Potencionální protivníci NATO celkem

281208

To je myslím dostatečně vypovídající. Dále můžeme ještě porovnat výzbroj. Jedná se pouze o početní stavy. Ty údaje nic nevypovídají o efektivitě a účinnosti těchto zbraní, o jejich stáří, ani technologické vyspělosti. Navíc je velmi obtížné získat data ze stejného období. Zajímavé je, že americké zdroje se snaží kvalitu a účinnost svých zbraní spíše podhodnocovat, naopak ruské zdroje ruské zbraňové systémy vysoko nadhodnocují a mluví o nich často jako o těch nejlepších na světě. Je to celkem pochopitelné. Americká armáda se snaží svými stížnostmi na nedostatečnou sílu získat další prostředky z rozpočtu, naproti tomu v Rusku se snaží své obyvatele, které jsou si vědomi slabosti vlastní armády, uchlácholit.
Nicméně zde jsou některá čísla o počtech zbraní, skutečně jen na doplnění představy, aniž by se z nich dalo příliš vyvozovat:

Druhy zbraní
Ruská federace
Spojení státy americké
Letectvo >  bojová letadla
1900 
3318 
Armáda > útočné vrtulníky
1655 
6417 
Armáda > tanky
17500 (T90 – 500, T80 – 4500, zastaralé T72-12500)
6748 ( M1A2 - 1963, M1A1 - 2400, M1 - 2385, 10000 tanků ostatní státy NATO celkem)
Námořnictvo > letadlové lodě
1  (název "generál Kuzněcov", ještě ze Sovětské éry)
10 
Námořnictvo > ostatní válečné lodě
211
265 (z toho 14 nesoucích jaderné zbraně)
Námořnictvo > ponorky
72
245
Rakety > počet raket s jadernými hlavicemi (zde v současnosti hrají velkou roli protiraketové systémy, neboť není podstatné jaderné hlavice vlastnit, ale dokázat jimi zasáhnout území protivníka)
6300
ruské protiraketové systémy S-300, S-400 , Triumf a Pancíř
6600, Francie 500, Velká Británie 380
americké systémy protiraketové obrany THAAD, Patriot,  ERINT, GBMD

roční rozpočet (2014)
93.76 US$ mld.
682 US$ mld.
Vojenská služba a povinnost
Od 18 do 27 let věku je povinnost nastoupit do povinné, či dobrovolné vojenské služby; muži jsou registrováni k odvodu od 17-ti let; Povinnost služby je 1 rok (branci mohou být posíláni do bojových zón až po 6 měsících tréninku); rezervní povinnost je do věku 50 let; zařazování do vojenských škol od 16 let, kadeti jsou klasifikováni jako příslušníky ozbrojených sil
18 let věku (17 let se souhlasem rodičů) pro ženské a mužské dobrovolné služby; Maximální délka zařazení je roků 42 (armáda), 27 (letectvo), 34 (námořnictvo), 28 (námořní pěchota); Povinnost služby je 8 let, včetně 2-5 let aktivní služby (armáda), 2 roky aktivní (námořnictvo), 4 roky aktivní (letectvo a námořní pěchota).
Počet příslušníků armády (včetně pomocného personálů)
1 027000 
1 520000, ostatní armády NATO  2 038660 (z toho Turecko 610000)
Vojáci  > na obyvatele
7.0 na 1 tis. obyvatel 
4.69 na 1 tis.obyvatel 





Pořadí států podle počtu vojáků
STÁT
POČTY (v tisících)
1
France
218,20
2
Germany
191,72
3
United Kingdom
185,69
4
Italy
184,32
5
Spain
124,56
6
Greece
109,07
7
Poland
96,04
8
Romania
68,34
9
Netherlands
44,66
10
Portugal
35,25
11
Belgium
31,89
12
Bulgaria
28,77
13
Austria
0,00
14
Czech Republic
22,13
15
Hungary
18,09
16
Sweden
13,95
17
Slovakia
13,50
18
Cyprus
0,00
19
Ireland
9,45
20
Finland
8,84
21
Lithuania
7,99
22
Slovenia
7,11
23
Latvia
4,83
24
Estonia
3,21
25
Malta
0,00
26
Lucembourg
1,06
Celkem
1428,66
Turecko
610
NATO
2038,66

Vojenské základny na území cizích států RF a USA
bývalé sovětské republiky
země v Evropě, na blízkém východě, v Tichomoří
Abcházie (Gruzie)
Andersen Air Force Base, Guam
Arménie
Aviano Air Base, Itálie
Kazachstán
Clark Air Base, Filipíny
Tádžikystán
Incirlik Air Base, Turecko
Kyrgizie
Joint Base Balad, Irák
Podněstěří (Moldávie)
Kadena Air Base, Japonsko
Kunsan Air Base, Jižní Korea
Misawa Air Base, Japonsko
Ramstein Air Base, Německo
Thule Air Base, Grónsko
Osan Air Base, Jižní Korea
Yokota Air Base, Japonsko


Zajímavá je informace o sytému GPS, což je česky Globální systém pro určování polohy. Jedná se primárně o vojenský systém určený k navádění raket. To že byl částečně ve snížené přesnosti poskytnut i pro civilní účely nic na věci nemění. Civilní a vojenská část je oddělená a systém je možné kdykoliv nad vybraným územím znepřístupnit. Z čehož plyne, že každý velký světový konflikt by musel začít v kosmu pokusem o likvidaci vojenských družic, včetně systému GPS protivníka. Toho si byli Rusové samozřejmě vědomi, a proto vyvinuli a uvedli do provozu vlastní systém GPS pod názvem GLONASS. Tento systém prakticky poprvé v reálných podmínkách otestovali až při současné válce v Sýrii. Z toho vyplývá značný náskok USA i v této oblasti. Je zajímavě, že obě mocnosti začali s vývojem tohoto systému prakticky současně USA v roce 1973, Sovětský svaz v roce 1976. Uvedení do provozu bylo velmi rozdílné USA 1993, RF 2011.
Všechna tato čísla dokládají, že Ruská federace je ekonomicky a v souvislosti s tím také vojensky naprosto nesouměřitelná se státy NATO. Dokonce ani s teoreticky možným spojencem Čínou není schopná vytvořit takovou vojenskou sílu, aby byla s to armádám NATO konkurovat. Jiná věc je otázka vlastní obrany. V této oblasti Rusko dělá vše možné aby vybudovalo takové vojenské síly, které budou schopny, jak prohlásil prezident Putin,  odolat jakémukoliv agresorovi. Tohoto stavu by mělo Rusko podle plánu dosáhnout  v roce 2020. Podle mne to velmi závisí na vývoji cen ropy a zemního plynu, neboť ruská ekonomika žádné jiné faktické finanční zdroje nemá.
Zdroj (Wikipedie, různé americké a ruské internetové zdroje)

Žádné komentáře:

Okomentovat