V poslední době se stále více mluví o tzv. ruské
hrozbě. Zmiňovány jsou ruští hackeři, ruská propaganda a především ruská
vojenská síla.
První věc je naprosto směšná, když uvážíme, že americké
firmy mají prakticky monopol na naprostou většinu informačních systémů a
softwaru používaného ve světě, včetně bezpečnostního softwaru zamezujícího
právě zmíněným hackerským útokům. Takže v této oblasti drží v ruce všechny
trumfy Spojené státy a jejich nářek je směšný. Pak je zde oblast zatajování informací, dezinformací,
částečných informací a propagandy. V tomto ohledu je Evropská unie Rusku více než zdatným soupeřem. Zde bych místo vlastních komentářů odkázal tento velmi dobrý článek: ZDE
Já se chci věnovat poslední oblasti, a tou je reálnost ruské
vojenské hrozby. Předem říkám, že nejsem ani zdaleka vojenským odborníkem, o vojenské taktice a strategii jsem poprvé a naposled slyšel na vojenské katedře na vysoké škole. Myslím si, že člověk nemusí být vždy specialistou v daném oboru a přesto si dokáže udělat pravdivou představu, pokud použije zdravý rozum a dá si dohromady pár čísel. Na druhou stranu i mnozí vojenští odborníci, kteří nejsou přímo součástí struktur NATO (koho chleba jíš, toho píseň zpívej) říkají, že ruská vojenská hrozba pro země NATO je nereálná.
Sovětský svaz, respektive Varšavská smlouva byla schopna
vojensky konkurovat Severoatlantickému vojenskému souručenství (NATO) zhruba do konce 70-tých let. Z ekonomických
důvodů nebyl Sovětský svaz a jeho satelity schopen držet se Spojenými státy krok
ve vývoji a výrobě nových zbraňových systémů. Toho si byli západní politici,
především prezident Reagan vědomi a snažili se Sovětský svaz takříkajíc
uzbrojit. Posledním důkazem o vojenském zaostávání a zastaralosti výzbroje byla
válka vedená Sovětským svazem v Afganistánu. Samozřejmě, že sovětskou
armádu neporazili mudžahidi ozbrojení brokovnicemi, ale porazili ji americké zbraně
a zbrojní systémy, které jim byly dodávané, včetně informací z amerických špionážních družic. Po rozpadu Sovětského svazu se
jakákoliv inovace ve zbrojním průmyslu prakticky zastavily, protože Rusko se ocitlo v hluboké
ekonomické krizi. Kromě toho ztratilo prakticky všechny spojence, kteří
postupně přešli na stranu NATO s veškerým svým ekonomickým i lidským
potenciálem.
Tolik historie. Jaká je situace dnes. Prezident Obama o
Rusku prohlásil, že to není žádná světová velmoc a po ekonomické stránce je to
pouze velká čerpací stanice. Pokud jde o ekonomiku, má zcela jistě pravdu,
neboť Rusko prakticky nevyrábí (na rozdíl například od Číny) nic, čím by mohlo
konkurovat na světových trzích, byť třeba jen cenou. Pokud jde o politický
vliv, tak ten je jen zlomkem vlivu, jaký měl někdejší Sovětský svaz. Na druhé straně je potřeba říci, že armáda je
jediná složka státu, která zde relativně dobře funguje, kde je pořádek a
discíplína. Rovněž vojenský průmysl je to nejschopnější výrobní odvětví, které
v Rusku existuje. Toto odvětví je
ovšem závislé (kromě určitého podílu vývozu zbraní) na státních subvencích, to
znamená na výkonosti ostatních oblastí ekonomiky a to je značné omezení.
Stačí porovnat hrubý domácí produkt na obyvatele, aby bylo zřejmé, jaké jsou možnosti toho kterého státu. Průměr ve
státech NATO (bez USA) je $29478, Spojené státy americké dosahují v podílu HDP/obyvatele
hodnoty $51700 zatímco Ruská federace $17500. Tím je dáno to, co si který stát může
dovolit investovat do armády, ale především nakolik výdaje na zbrojení stát
zatěžují. Viz tabulka (státy mimo NATO jsou v ní uvedeny pro zajímavost):
Náklady na obranu jako podíl na HDP - hrubém domácím
produktu (rok 2015) a náklady v absolutní částce
Stát
|
podíl z HDP (%)
|
Absolutní částka (mld. $)
|
Islámské státy
|
||
Saudská Arábie
|
13,7
|
87186
|
Omán
|
16,2
|
9883
|
Alžírsko
|
6,2
|
10413
|
Irák
|
9,1
|
13121
|
Státy NATO
|
||
USA
|
3,3
|
596024
|
Německo
|
1,2
|
39393
|
Francie
|
50860
|
|
Španělsko
|
14104
|
|
Itálie
|
23840
|
|
GB
|
55460
|
|
Řecko
|
5083
|
|
Turecko
|
15275
|
|
Nizozemí
|
8873
|
|
Kanada
|
15031
|
|
Státy NATO (vojensky významné) celkem
|
596024+227919=823943
|
|
Rusko
|
5,4
|
66421
|
Čína
|
1,9
|
214787
|
Potencionální protivníci NATO celkem
|
281208
|
To je myslím dostatečně vypovídající. Dále můžeme ještě
porovnat výzbroj. Jedná se pouze o početní stavy. Ty údaje nic nevypovídají o
efektivitě a účinnosti těchto zbraní, o jejich stáří, ani technologické
vyspělosti. Navíc je velmi obtížné získat data ze stejného období. Zajímavé je,
že americké zdroje se snaží kvalitu a účinnost svých zbraní spíše
podhodnocovat, naopak ruské zdroje ruské zbraňové systémy vysoko nadhodnocují a
mluví o nich často jako o těch nejlepších na světě. Je to celkem pochopitelné.
Americká armáda se snaží svými stížnostmi na nedostatečnou sílu získat další
prostředky z rozpočtu, naproti tomu v Rusku se snaží své obyvatele, které jsou
si vědomi slabosti vlastní armády, uchlácholit.
Nicméně zde jsou některá čísla o počtech zbraní, skutečně jen na doplnění
představy, aniž by se z nich dalo příliš vyvozovat:
Druhy zbraní
|
Ruská federace
|
Spojení státy americké
|
Letectvo > bojová letadla
|
1900
|
3318
|
Armáda > útočné vrtulníky
|
1655
|
6417
|
Armáda > tanky
|
17500 (T90 – 500, T80 – 4500, zastaralé T72-12500)
|
6748 ( M1A2 - 1963, M1A1 - 2400, M1 - 2385, 10000 tanků ostatní
státy NATO celkem)
|
Námořnictvo > letadlové lodě
|
1 (název "generál Kuzněcov", ještě ze Sovětské éry)
|
10
|
Námořnictvo > ostatní válečné lodě
|
211
|
265 (z toho 14 nesoucích jaderné zbraně)
|
Námořnictvo > ponorky
|
72
|
245
|
Rakety > počet raket s jadernými hlavicemi (zde v současnosti hrají velkou roli protiraketové systémy, neboť není podstatné jaderné hlavice vlastnit, ale dokázat jimi zasáhnout území protivníka)
|
6300
ruské protiraketové systémy S-300, S-400 , Triumf a Pancíř
|
6600, Francie 500, Velká Británie 380
americké systémy protiraketové obrany THAAD, Patriot, ERINT, GBMD
|
roční rozpočet (2014)
|
93.76 US$ mld.
|
682 US$ mld.
|
Vojenská služba a povinnost
|
Od 18 do 27 let věku je povinnost nastoupit do povinné, či dobrovolné
vojenské služby; muži jsou registrováni k odvodu od 17-ti let; Povinnost
služby je 1 rok (branci mohou být posíláni do bojových zón až po 6 měsících
tréninku); rezervní povinnost je do věku 50 let; zařazování do vojenských
škol od 16 let, kadeti jsou klasifikováni jako příslušníky ozbrojených sil
|
18 let věku (17 let se souhlasem rodičů) pro ženské a mužské
dobrovolné služby; Maximální délka zařazení je roků 42 (armáda), 27
(letectvo), 34 (námořnictvo), 28 (námořní pěchota); Povinnost služby je 8
let, včetně 2-5 let aktivní služby (armáda), 2 roky aktivní (námořnictvo), 4
roky aktivní (letectvo a námořní pěchota).
|
Počet příslušníků armády (včetně pomocného personálů)
|
1 027000
|
1 520000, ostatní armády NATO
2 038660 (z toho Turecko 610000)
|
Vojáci > na obyvatele
|
7.0 na 1 tis. obyvatel
|
4.69 na 1 tis.obyvatel
|
Pořadí států podle počtu vojáků
|
STÁT
|
POČTY (v tisících)
|
1
|
France
|
218,20
|
2
|
Germany
|
191,72
|
3
|
United Kingdom
|
185,69
|
4
|
Italy
|
184,32
|
5
|
Spain
|
124,56
|
6
|
Greece
|
109,07
|
7
|
Poland
|
96,04
|
8
|
Romania
|
68,34
|
9
|
Netherlands
|
44,66
|
10
|
Portugal
|
35,25
|
11
|
Belgium
|
31,89
|
12
|
Bulgaria
|
28,77
|
13
|
Austria
|
0,00
|
14
|
Czech Republic
|
22,13
|
15
|
Hungary
|
18,09
|
16
|
Sweden
|
13,95
|
17
|
Slovakia
|
13,50
|
18
|
Cyprus
|
0,00
|
19
|
Ireland
|
9,45
|
20
|
Finland
|
8,84
|
21
|
Lithuania
|
7,99
|
22
|
Slovenia
|
7,11
|
23
|
Latvia
|
4,83
|
24
|
Estonia
|
3,21
|
25
|
Malta
|
0,00
|
26
|
Lucembourg
|
1,06
|
Celkem
|
1428,66
|
|
Turecko
|
610
|
|
NATO
|
2038,66
|
Vojenské základny na území cizích států RF a USA
bývalé sovětské republiky
|
země v Evropě, na blízkém východě, v Tichomoří
|
Abcházie (Gruzie)
|
Andersen Air Force Base, Guam
|
Arménie
|
Aviano Air Base, Itálie
|
Kazachstán
|
Clark Air Base, Filipíny
|
Tádžikystán
|
Incirlik Air Base, Turecko
|
Kyrgizie
|
Joint Base Balad, Irák
|
Podněstěří (Moldávie)
|
Kadena Air Base, Japonsko
|
Kunsan Air Base, Jižní Korea
|
|
Misawa Air Base, Japonsko
|
|
Ramstein Air Base, Německo
|
|
Thule Air Base, Grónsko
|
|
Osan Air Base, Jižní Korea
|
|
Yokota Air Base, Japonsko
|
|
Zajímavá je informace o sytému GPS, což je česky Globální
systém pro určování polohy. Jedná se primárně o vojenský systém určený k navádění
raket. To že byl částečně ve snížené přesnosti poskytnut i pro civilní účely nic na věci nemění. Civilní a vojenská část je oddělená a systém je možné kdykoliv nad vybraným územím
znepřístupnit. Z čehož plyne, že každý velký světový konflikt by musel
začít v kosmu pokusem o likvidaci vojenských družic, včetně systému GPS
protivníka. Toho si byli Rusové samozřejmě vědomi, a proto vyvinuli a uvedli do
provozu vlastní systém GPS pod názvem GLONASS. Tento systém prakticky poprvé v reálných
podmínkách otestovali až při současné válce v Sýrii. Z toho vyplývá
značný náskok USA i v této oblasti. Je zajímavě, že obě mocnosti začali s vývojem
tohoto systému prakticky současně USA v roce 1973, Sovětský svaz v roce
1976. Uvedení do provozu bylo velmi rozdílné USA 1993, RF 2011.
Všechna tato čísla dokládají, že Ruská federace je
ekonomicky a v souvislosti s tím také vojensky naprosto
nesouměřitelná se státy NATO. Dokonce ani s teoreticky možným spojencem Čínou
není schopná vytvořit takovou vojenskou sílu, aby byla s to armádám NATO
konkurovat. Jiná věc je otázka vlastní obrany. V této oblasti Rusko dělá vše možné
aby vybudovalo takové vojenské síly, které budou schopny, jak prohlásil prezident Putin, odolat jakémukoliv
agresorovi. Tohoto stavu by mělo Rusko podle plánu dosáhnout v roce 2020. Podle mne to velmi závisí na
vývoji cen ropy a zemního plynu, neboť ruská ekonomika žádné jiné faktické
finanční zdroje nemá.
Zdroj (Wikipedie, různé americké a ruské internetové zdroje)
Žádné komentáře:
Okomentovat