Strategie romské integrace do roku 2020

Přečetl jsem materiál nazvaný "Roma_czech_republic_strategy", česky "Strategie romské integrace do roku 2020" který vláda projednávala 24. října 2016. Celý materiál je zde. (Slovo integrace znamená propojení nebo včlenění dvou či více jinak nekompatibilních systémů do jednoho celku. Pokud se na budoucí integraci nemyslí již při vytváření systémů, je následná integrace velice nákladná a obvykle špatně fungující.) Materiál je dlouhý, jeho přečtení zabere spoustu času, ale stojí to za to. Získáte tak alespň obrázek o tom, jak kvalitními materiály se vláda zabývá. Začnu citací z materiálu:

„Cílem strategie je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v ČR zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální; nastartovat a urychlit pozitivní změny a dosáhnout pokroku při odstraňování neodůvodněných a nepřijatelných rozdílů mezi podstatnou částí Romů a většinovou populací, zajistit účinnou ochranu Romů před diskriminací, bezpečné soužití a povzbudit rozvoj romské kultury a jazyka.“

„Situace romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám vývoje české společnosti po roce 1989. Jelikož opatření na podporu Romů jsou značně nepopulární, sílí tendence soustředit pomoc, resp. dostupné finanční prostředky, na etnicky neutrální „boj se sociálním vyloučením“. Do pozadí se tak dostává situace romské menšiny jako celku, tedy především situace odhadem poloviny až dvou třetin Romů žijících na území ČR.“

Neomarxistický a egalistický pohled. Jediná, stále stejně chybně uplatňovaná cesta, je větší a větší pomoc státu. Samozřejmě, že i v necikánské populaci je značné množství lidí, kteří se z různých důvodů nedokáží sami uživit. Přesto ti, kteří se označují jako antirasisté, kritizují poskytnutí pomoci všem takto postiženým lidem bez ohledu na národnost. V tomto ohledu požadují selektivní pomoc na základě příslušnosti k určitému etniku. Je nutné se ptát, jaký je rozdíl mezi znevýhodněním jedné skupiny lidí na základě rasové příslušnosti a mezi zvýhodněním, rovněž na základě příslušnosti k rase. Samozřejmě že žádný, obojí je jednání, které se obvykle označuje jako rasismus.

Zásadní otázka je, jak se příslušníci tohoto etnika budou rozlišovat od ostatní populace? Budou prováděny genetické testy, nebo antropologická měření jako v nacistickém Německu? To nepředpokládám. Proto se musíme ptát, jak se pozná příslušník cikánského etnika, když tedy pomoc a zvýhodnění má být etnicky selektivní. Co když by kdokoliv z nás prohlásil, že se považuje za cikána a cítí se jím být, bylo by to akceptováno?

Vláda, jak vyplývá z materiálu, vlastně vůbec neví, kolik vlastně příslušníků tohoto etnika na území České republiky žije. Jsou k dispozici pouze odhady, které jsou v rozsahu nepřesnosti stovek tisíc jedinců. Navíc vláda a orgány státu neví nic o vlastnostech tohoto etnika. Neví se jaká je průměrná fertilita, v jakém věku cikánské dívky a chlapci začínají se sexem, kolik párů je sezdaných, jaká je úroveň rozvodovosti, kdy začínají mladí kouřit a jaké procento z nich kouří, jaké procento je závislé na alkoholu, kolik na drogách, jaká je úroveň kriminality, jaké je statisticky dosahované vzdělání, jaká je průměrná inteligence, jaká je úroveň zvládnutí českého jazyka, jaké mají nepracovní zájmy a koníčky, např. kolik lidí ovládá hru na hudební nástroj, jaký je zdravotní stav této populace, jaký je průměrný věk dožití, hlavní příčiny úmrtí,  jaké procento lidí je otylých, kolik lidí pravidelně sportuje,  atd. atd. Jak je možné vytvořit jakýkoliv smysluplný projekt, když není nic z toho známo? (To zmiňuje vládní materiál zde: „Problémem při stanovování cílů a monitorování jejich dosahování je absence celoplošných dat o situaci Romů v ČR. Nejsou k dispozici údaje o celkové vzdělanosti, zaměstnanosti, bydlení či zdravotním stavu Romů v ČR, nelze tak dobře stanovit výchozí stav a ani měřit pokrok při dosahování cíle pomocí indikátorů změny.“) Ovšem to jediné, co autory trápí je, že tím pádem nebude možné určit indikátory změny, jinak řečeno dokladovat, jak se všechno skvěle daří.

Zkuste přijít za stavebním inženýrem, aby vám naprojektoval dům, když mu přitom neřeknete, na jak velkém pozemku dům bude stát, jak je pozemek situovaný, jaké je tam podloží, jestli je rovný nebo svažitý a jak velký je svah, v jaké je nadmořské výšce, atd. atd. Prostě mu žádné údaje nedáte, dokonce mu neřeknete ani kolik lidí má ten dům obývat. Ten inženýr si o vás pomyslí, že jste se zbláznili a odmítne to. Nikoliv tak naše vláda, ta nechá za nemalé peníze od vyvolených neziskovek (obsah svědčí jednoznačně o jejich autorství) takový projekt zpracovat. Tím to neskončí, následně jim bude ze státního rozpočtu posílat miliardy korun, aby začali podle projektu pomyslný dům stavět.

Pravděpodobně kritika naší vlády není úplně spravedlivá. Dá se očekávat, že je pod silným tlakem Bruselské vrchnosti. Naše země je kritizována z levičáckých, egalistických, kosmopolitních pozic, což je rozhodující ideologie prosazovaná Evropskou unií. Na to konto vydala Evropská komise řadu všech možných směrnic, nařízení a doporučení, prostě hromadu úředních spisů, jak je konečně v Evropské unii nejbyrokratičtější formě vlády v evropské historii, zvykem. Proto musí česká vláda konat. Vyjímám z materiálu „Členské státy EU mají přijmout opatření k naplňování Doporučení nejpozději do konce roku 2016 a podat o tom zprávu Evropské komisi. Trvalý monitorovací cyklus naplňování Doporučení ze strany členských států Evropskou komisí bude jednoroční. Tímto získává Romská strategie 2020 výraznou unijní dimenzi.“ Jinými slovy řečeno Bruselské polytbiro by se jinak na naše vedoucí politiky rozhněvalo a následovaly by sankce.

Vláda tedy postupuje opět jak je v Čechách zvykem metodou dobrého vojáka Švejka, s tím rozdílem, že ta legrace bude stát spoustu peněz.

Samozřejmě, že je možná i taková cesta, brát stále více a více peněz těm, kteří pracují a dávat je těm, kteří se sami neuživí. Nakonec tímto způsobem rozdíly mezi pracující střední třídou a tzv. sociálně vyloučenými se výrazně zmenší, až vymizí docela.

Vrátím se k materiálu. Identifikací osob, které jsou příslušníky etnika, se zabývá tato pasáž: “ V oblasti rozvoje romského jazyka, kultury a identity je termín Romové používán primárně pro označení příslušníků romské národnostní menšiny ve smyslu zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, kde je definice národnostní menšiny založena na prolnutí objektivních charakteristik a subjektivního postoje příslušníků menšiny. V tomto kontextu označují pojmy „Romové“ a „romská menšina“ společenství občanů ČR, žijících na jejím území, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi a projevují vůli být považováni za romskou národnostní menšinu a kteří usilují o rozvoj a zachování vlastní svébytnosti, jazyka a kultury. Takto definované společenství je sice menší než romská menšina vymezená podle objektivních sociálních a kulturních charakteristik, rozdíl je však možné vnímat jako přirozený jev, vyskytující se v jistém měřítku rovněž u jiných národnostních menšin žijících na území ČR.

Pro zajímavost a zamyšlení. Zde jsou údaje ze sčítání lidu v roce 2011. Při sčítání v roce 2011 se k romské národnosti přihlásilo z celkového počtu 10 436 560 obyvatel 12 953 osob (0,12 % populace), z toho se výlučně k romské národnosti přihlásilo 5 135 osob (0,05 % populace), k romské národnosti v kombinaci s jinou národností se pak přihlásilo 7 818 osob (0,07 % populace). Romštinu jako svůj rodný jazyk (nebo jeden z rodných jazyků) uvedlo celkem 41 087 obyvatel. K tomu není co dodat.

Materiál pokračuje: „Značná část Romů v české společnosti (až polovina romské populace) trpí chudobou, je marginalizována, ohrožena sociálním vyloučením nebo žije přímo v sociálním vyloučení. Sociálním vyloučením Romů přitom rozumíme proces, během něhož jsou jednotliví Romové, romské rodiny či celé skupiny Romů (např. v obci, čtvrti) vytěsňovány na okraj společnosti; je jim ztížen či omezen přístup ke zdrojům a příležitostem, které jsou běžně dostupné ostatním členům společnosti. Sociálním začleňováním naopak označujeme proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný.“ Všimněte si, že vždy a všude, je používáno pasivum. Někdo je vylučuje, někdo jim znemožňuje dosáhnout vzdělání atd. Kdo je ten někdo? Samozřejmě „bílá“ většina.  To je příklad dalšího ideologického směru, kterým jsou státy Evropské unie naprosto ochrnuty. Etnický masochismus. My jsme ta zlá hanebná většina, která napáchala v minulosti (několik staletí) a stále páchá tolik zla. Za to musíme konat pokání, například tím, že budeme přijímat neomezené množství imigrantů, ty všemožně preferovat a dát jim všechno o co si řeknou. Že to je na úkor našich dětí a vnuků? Pak je to správné, ten hřích je totiž dědičný a nejlépe bude, když nebudeme mít děti žádné a civilizace bílého muže zcela vymizí. Protože Češi neměli nikdy kolonie, otroctví na našem území skončilo někdy v 10. století (na rozdíl od vzoru svobody a demokracie Spojených států amerických, kde bylo praktikováno do století 19-tého a etnická segregace skončila ve století 20-tém), nikdy jsme neokupovali jiné národy a neprováděli etnické čistky, tak musí naši domácí etnomasochisté, xenofilové a oikofóbové nějaký hřích přece jen najít.

Dále už se píše jen o tom, jaké desítky projektů se budou financovat, jaké dotace z EU na to budou vyčleněny. Opět radostné čtení pro příslušníky „neziskovek“

Ještě je v jinak skutečných údajů prostém materiálu přeci jen několik čísel.

„V roce 2012 byl zveřejněn Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků bývalých zvláštních škol. Pracovníci veřejné ochránkyně práv identifikovali prostřednictvím metody pozorování celkem 32 % romských žáků na sledovaných 67 školách (kvalifikovaný odhad učitelů byl vyšší – 35 % romských žáků). Elektronické šetření České školní inspekce v základním školství pak v září 2013 zjistilo, že Romové tvoří 28,2 % žáků vzdělávaných podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy s přílohou pro lehce mentálně postižené. Nejvyšší podíly byly zaznamenány v Ústeckém (41,5 %) a v Moravskoslezském (35,9 %) kraji, kde podle kvalifikovaných odhadů krajských koordinátorů pro romské záležitosti žije zároveň nejvyšší počet Romů v rámci ČR.“ To jsou závažné údaje o stavu této populace. Nejsem odborník, ale obávám se, že se, že vzhledem k početnímu zastoupení cikánské populace ve společnosti jsou tato čísla hrozivá a může se  jednat o projevy celkové degenerace tohoto etnika. Touto otázkou jako politicky nekorektní se ovšem nebude nikdo zabývat, takže jediným řešením bylo zrušení zvláštních škol. Oblíbený postup – místo řešení příčiny, zamaskování projevu problému.

Dále už pouze následuje výčet toho, v jakých všech oblastech jsou cikáni diskriminováni, je to samozřejmě naprosto ve všech a opět je používán trpný rod. Nikde se nedočtete, že třeba nechtějí, nemají schopnosti, jinak uvažují, mají jiný žebříček hodnot. Stále jen je jim znemožněno.

Ten materiál je poměrně dlouhý, každý si jej může přečíst celý a třeba se mu bude zdát kvalitní a přijaté závěry objektivní, a že záměry a opatření konečně (náhle) povedou ke kýženému cíle.

Já jsem přesvědčený, že to je pouze spoustu řádek nic neříkajícího textu plného frází, ideologicky předpojatých závěrů a opakování starých klišé a navrhovaných řešení, které zatím vždy k ničemu nevedly.

Zeptejme se, zdali má tento problém nějaké řešení. Nějaké komplexní řešení nemá v žádném případě, nicméně určitých změn by bylo možné dosáhnout. Nikoliv ovšem za současných podmínek politické korektnosti. Nejdřív by totiž musely být známy všechny relevantní údaje, ty by jistě byly některým skupinám lidí velmi nepříjemné, neboť by je usvědčily ze lži a hlouposti. Na základě těchto faktů, pak by bylo potřeba vytvořit tým odborníků, především těch, do jejichž rezortu tato problematika patří, etnografů, demografů, pedagogů, sociologů, psychologů, lékařů a dalších. Tento tým by ve své práci nesměl mít žádná omezení a následně by navrhl nejlepší, technokratické řešení. Politici by pak rozhodli, co je z politického hlediska přijatelné. Bohužel za současné vládnoucí ideologie v EU by z toho asi nezbylo téměř nic.

Ještě zbývá udat, proč na rozdíl od materiálu používám pro označení příslušníka tohoto etnika slovo cikán. Jednak proto, že to je slovo české, které se používá v různých variantách v řadě jazyků. Slovem rom nebo také romák se označují sami sebe cikáni, není to tudíž české slovo. Němce také nenazývám Dojč, ale Němci. To je jeden důvod, druhý důvod je, že označení rom už se za 25 let stačilo docela zprofanovat. Pro mne přestavuje člověka, který vystoupí z ojetého mercedesu, je oblečený v teplákové soupravě Adidas, na nohou má kecky Nike, na krku má zlatý řetěz, u ucha mobilní telefon a jde se postavit k přepážce na sociální příspěvky. Kdežto pod slovem cikán si představuji chlapa v obleku s bílou košilí a s houslemi a cikánku jako ženu s dlouhými černými vlasy v černé halence a květované sukni. Že to je naivní romantická představa? Jistěže je, ale alespoň slovo cikán ve mně nevzbuzuje negativní emoce.