Informace k projektu „Nové hedvábné stezky“ v souvislosti s jednáním státníků ze 30 zemí na konferenci o tomto projektu v Čínském Pekingu 13 a 14. května 2017.
Ta původní starověká a středověká „Hedvábná stezka“ sloužila skutečně k přepravě hedvábí z Číny až do Římské říše. Hedvábí bylo v té době volně směnitelným platidlem, podobně jako zlato a Čína si dlouho dokázala uchránit tajemství výrobního postupu. Po rozpadu Římské říše převzali kontrolu nad stezkou Peršané a od 13. století ovládli stezku Mongolové. Přes jejich dobyvačnost a agresivitu se k Evropanům, kteří putovali stezkou, chovali přívětivě. Příjmy z obchodu byly pro ně rozhodující. Jak vliv Mongolské říše upadal, převzala kontrolu nad stezkou opět Čína. Význam "Hedvábné stezky" ovšem postupně upadal, jak byla přeprava zboží stále více prováděna lodní cestou. (zdroj a obrázek Wikipedie)
Dnes se Čína se stala továrnou světa. To co vyrobí, potřebuje prodat a dopravit, především do Evropy, ale i jinam. Proto je potřeba vybudovat dopravní trasy z Číny do Evropy, střední Asie a jižní Asie. Trasy budou všech typů, železniční, silniční a lodní, protože každá forma dopravy má své nevýhody a své přednosti. Například doprava jednoho lodního kontejneru po železnici je asi 10x dražší než lodní doprava, je ovšem 4x-5x rychlejší. Jedná se o velmi náročný projekt. Čína sama bude investovat do projektu 40 miliard dolarů, dalších 50 miliard dolarů zainvestuje Asijská rozvojová banka. Celý projekt se dělí na tři trasy (jak je vidět na přiložených mapkách) Čína-Střední Asie-Rusko-Evropa (trasa je dlouhá více než 7000 km), Čína-střední a západní Asie, Čína-jihovýchodní Asie- jižní Asie. Méně grandiózní námořní trasa - zde je potřeba dobudovat přístavy a kontejnerová překladiště, bude vycházet z čínského města Quanzhou přes Malacca Strait do Kuala Lumpur. Přejde přes Indický oceán se zastávkami Kalkata (Indie), Colombo (Cejlon), Maledivy, Nairobi (Keňa). Pokračuje přes Rudé moře, Suezským průplavem do Středozemního moře, aby se v Athénách a Benátkách napojila na jižní větev pozemní "Hedvábné stezky". Podle předpokladů se v rámci "Nové hedvábné stezky" očekává obrat 21 biliónů $ ročně. Podíl Číny na světovém hrubém produktu by se zvýšil na 50%.
Je nutné říci, že tento projekt nemá jen své příznivce, ale také své odpůrce. Jsou to země, kterým se nelíbí rozšiřování čínského ekonomického a kulturního vlivu v Asii. Na prvním místě je možné jmenovat Indii, ale jsou i další.
Čína se dnes neřídí žádnou ideologií. Mao ce-tungovi marxisty nahradili v 90 létech liberálové amerického typu a dnes vládnou v Číně vyznavači konfuciánské filosofie. To není náboženství, ale soubor pravidel jak řídit společnost s ohledem na morálku. (To jsem si nevymyslel, četl jsem to v poměrně zasvěceném článku o čínském vedení). Takže Čína sleduje pouze své zájmy a přitom se řídí zdravým rozumem. V kontrastu s Evropskou unií, kde ideologie ovlivňuje každé rozhodnutí. Čas ukáže, která cesta je lepší.

Zdroje:
http://fb.ru/article/208819/novyiy-shelkovyiy-put-marshrut-shema-kontseptsiya#image953606
http://geo-politica.info/kogo-kitay-vozmet-s-soboy-v-novyy-shelkovyy-put.html
http://dergachev.ru/geop_events/010516-01.html

Starověká a středověká podoba Hedvábné stezky

Zakreslení nově připravované trasy pro přepravu zboží z Číny podle projektu nazvaného rovněž "Hedvábná stezka"

Čína se v posledních desetiletích změnila k nepoznání: