Přečetl jsem materiál nazvaný "Roma_czech_republic_strategy", česky "Strategie romské integrace do roku 2020" který vláda projednávala 24. října 2016. Celý materiál je zde. (Slovo integrace znamená propojení nebo včlenění dvou či více jinak nekompatibilních systémů do jednoho celku. Pokud se na budoucí integraci nemyslí již při vytváření systémů, je následná integrace velice nákladná a obvykle špatně fungující.) Materiál je dlouhý, jeho přečtení zabere spoustu času, ale stojí to za to. Získáte tak alespň obrázek o tom, jak kvalitními materiály se vláda zabývá. Začnu citací z materiálu:
„Cílem
strategie je zvrátit do roku 2020 negativní trendy ve vývoji situace Romů v ČR
zejména ve vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a v oblasti sociální; nastartovat
a urychlit pozitivní změny a dosáhnout pokroku při odstraňování neodůvodněných
a nepřijatelných rozdílů mezi podstatnou částí Romů a většinovou populací,
zajistit účinnou ochranu Romů před diskriminací, bezpečné soužití a povzbudit
rozvoj romské kultury a jazyka.“
„Situace
romské menšiny patří k nejnaléhavějším otázkám vývoje české společnosti po roce
1989. Jelikož opatření na podporu Romů jsou značně nepopulární, sílí tendence
soustředit pomoc, resp. dostupné finanční prostředky, na etnicky neutrální „boj
se sociálním vyloučením“. Do pozadí se tak dostává situace romské menšiny jako
celku, tedy především situace odhadem poloviny až dvou třetin Romů žijících na
území ČR.“
Neomarxistický
a egalistický pohled. Jediná, stále stejně chybně uplatňovaná cesta, je větší a větší pomoc
státu. Samozřejmě, že i v necikánské populaci je značné množství lidí,
kteří se z různých důvodů nedokáží sami uživit. Přesto ti, kteří se
označují jako antirasisté, kritizují poskytnutí pomoci všem takto postiženým
lidem bez ohledu na národnost. V tomto ohledu požadují selektivní pomoc na
základě příslušnosti k určitému etniku. Je nutné se ptát, jaký je rozdíl
mezi znevýhodněním jedné skupiny lidí na základě rasové příslušnosti a mezi zvýhodněním,
rovněž na základě příslušnosti k rase. Samozřejmě že žádný, obojí je
jednání, které se obvykle označuje jako rasismus.
Zásadní
otázka je, jak se příslušníci tohoto etnika budou rozlišovat od ostatní
populace? Budou prováděny genetické testy, nebo antropologická měření jako v nacistickém
Německu? To nepředpokládám. Proto se musíme ptát, jak se pozná příslušník
cikánského etnika, když tedy pomoc a zvýhodnění má být etnicky selektivní. Co
když by kdokoliv z nás prohlásil, že se považuje za cikána a cítí se jím
být, bylo by to akceptováno?
Vláda, jak
vyplývá z materiálu, vlastně vůbec neví, kolik vlastně příslušníků tohoto
etnika na území České republiky žije. Jsou k dispozici pouze odhady, které
jsou v rozsahu nepřesnosti stovek tisíc jedinců. Navíc vláda a orgány
státu neví nic o vlastnostech tohoto etnika. Neví se jaká je průměrná
fertilita, v jakém věku cikánské dívky a chlapci začínají se sexem, kolik párů je sezdaných, jaká je úroveň rozvodovosti, kdy
začínají mladí kouřit a jaké procento z nich kouří, jaké procento je závislé na
alkoholu, kolik na drogách, jaká je úroveň kriminality, jaké je statisticky
dosahované vzdělání, jaká je průměrná inteligence, jaká je úroveň zvládnutí
českého jazyka, jaké mají nepracovní zájmy a koníčky, např. kolik lidí ovládá
hru na hudební nástroj, jaký je zdravotní stav této populace, jaký je průměrný
věk dožití, hlavní příčiny úmrtí, jaké
procento lidí je otylých, kolik lidí pravidelně sportuje, atd. atd. Jak je možné vytvořit jakýkoliv
smysluplný projekt, když není nic z toho známo? (To zmiňuje vládní
materiál zde: „Problémem při stanovování cílů a monitorování jejich dosahování
je absence celoplošných dat o situaci Romů v ČR. Nejsou k dispozici údaje o
celkové vzdělanosti, zaměstnanosti, bydlení či zdravotním stavu Romů v ČR,
nelze tak dobře stanovit výchozí stav a ani měřit pokrok při dosahování cíle
pomocí indikátorů změny.“) Ovšem to jediné, co autory trápí je, že tím pádem
nebude možné určit indikátory změny, jinak řečeno dokladovat, jak se všechno
skvěle daří.
Zkuste
přijít za stavebním inženýrem, aby vám naprojektoval dům, když mu přitom
neřeknete, na jak velkém pozemku dům bude stát, jak je pozemek situovaný, jaké
je tam podloží, jestli je rovný nebo svažitý a jak velký je svah, v jaké je
nadmořské výšce, atd. atd. Prostě mu žádné údaje nedáte, dokonce mu neřeknete
ani kolik lidí má ten dům obývat. Ten inženýr si o vás pomyslí, že jste se
zbláznili a odmítne to. Nikoliv tak naše vláda, ta nechá za nemalé peníze od
vyvolených neziskovek (obsah svědčí jednoznačně o jejich autorství) takový
projekt zpracovat. Tím to neskončí, následně jim bude ze státního rozpočtu
posílat miliardy korun, aby začali podle projektu pomyslný dům stavět.
Pravděpodobně
kritika naší vlády není úplně spravedlivá. Dá se očekávat, že je pod silným
tlakem Bruselské vrchnosti. Naše země je kritizována z levičáckých, egalistických,
kosmopolitních pozic, což je rozhodující ideologie prosazovaná Evropskou unií.
Na to konto vydala Evropská komise řadu všech možných směrnic, nařízení a
doporučení, prostě hromadu úředních spisů, jak je konečně v Evropské unii nejbyrokratičtější
formě vlády v evropské historii, zvykem. Proto musí česká vláda konat. Vyjímám
z materiálu „Členské státy EU mají přijmout opatření k naplňování
Doporučení nejpozději do konce roku 2016 a podat o tom zprávu Evropské komisi.
Trvalý monitorovací cyklus naplňování Doporučení ze strany členských států
Evropskou komisí bude jednoroční. Tímto získává Romská strategie 2020 výraznou unijní
dimenzi.“ Jinými slovy řečeno Bruselské polytbiro by se jinak na naše vedoucí politiky
rozhněvalo a následovaly by sankce.
Vláda tedy postupuje
opět jak je v Čechách zvykem metodou dobrého vojáka Švejka, s tím rozdílem,
že ta legrace bude stát spoustu peněz.
Samozřejmě,
že je možná i taková cesta, brát stále více a více peněz těm, kteří pracují a
dávat je těm, kteří se sami neuživí. Nakonec tímto způsobem rozdíly mezi
pracující střední třídou a tzv. sociálně vyloučenými se výrazně zmenší, až
vymizí docela.
Vrátím se k materiálu.
Identifikací osob, které jsou příslušníky etnika, se zabývá tato pasáž: “ V
oblasti rozvoje romského jazyka, kultury a identity je termín Romové používán
primárně pro označení příslušníků romské národnostní menšiny ve smyslu zákona
č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, kde je definice
národnostní menšiny založena na prolnutí objektivních charakteristik a
subjektivního postoje příslušníků menšiny. V tomto kontextu označují pojmy
„Romové“ a „romská menšina“ společenství občanů ČR, žijících na jejím území,
kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem,
jazykem, kulturou a tradicemi a projevují vůli být považováni za romskou národnostní
menšinu a kteří usilují o rozvoj a zachování vlastní svébytnosti, jazyka a
kultury. Takto definované společenství je sice menší než romská menšina
vymezená podle objektivních sociálních a kulturních charakteristik, rozdíl je
však možné vnímat jako přirozený jev, vyskytující se v jistém měřítku rovněž u
jiných národnostních menšin žijících na území ČR.
Pro
zajímavost a zamyšlení. Zde jsou údaje ze sčítání lidu v roce 2011. Při sčítání
v roce 2011 se k romské národnosti přihlásilo z celkového počtu 10 436 560
obyvatel 12 953 osob (0,12 % populace), z toho se výlučně k romské národnosti
přihlásilo 5 135 osob (0,05 % populace), k romské národnosti v kombinaci s
jinou národností se pak přihlásilo 7 818 osob (0,07 % populace). Romštinu jako svůj
rodný jazyk (nebo jeden z rodných jazyků) uvedlo celkem 41 087 obyvatel. K tomu
není co dodat.
Materiál
pokračuje: „Značná část Romů v české společnosti (až polovina romské populace)
trpí chudobou, je marginalizována, ohrožena sociálním vyloučením nebo žije
přímo v sociálním vyloučení. Sociálním vyloučením Romů přitom rozumíme proces,
během něhož jsou jednotliví Romové, romské rodiny či celé skupiny Romů (např. v
obci, čtvrti) vytěsňovány na okraj společnosti; je jim ztížen či omezen přístup
ke zdrojům a příležitostem, které jsou běžně dostupné ostatním členům
společnosti. Sociálním začleňováním naopak označujeme proces, který zajišťuje,
že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou
příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického,
sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve
společnosti považován za běžný.“ Všimněte si, že vždy a všude, je používáno
pasivum. Někdo je vylučuje, někdo jim znemožňuje dosáhnout vzdělání atd. Kdo je
ten někdo? Samozřejmě „bílá“ většina. To
je příklad dalšího ideologického směru, kterým jsou státy Evropské unie
naprosto ochrnuty. Etnický masochismus. My jsme ta zlá hanebná většina, která
napáchala v minulosti (několik staletí) a stále páchá tolik zla. Za to
musíme konat pokání, například tím, že budeme přijímat neomezené množství imigrantů,
ty všemožně preferovat a dát jim všechno o co si řeknou. Že to je na úkor
našich dětí a vnuků? Pak je to správné, ten hřích je totiž dědičný a nejlépe
bude, když nebudeme mít děti žádné a civilizace bílého muže zcela vymizí. Protože
Češi neměli nikdy kolonie, otroctví na našem území skončilo někdy v 10. století
(na rozdíl od vzoru svobody a demokracie Spojených států amerických, kde
bylo praktikováno do století 19-tého a etnická segregace skončila ve století
20-tém), nikdy jsme neokupovali jiné národy a neprováděli etnické čistky, tak
musí naši domácí etnomasochisté, xenofilové a oikofóbové nějaký hřích přece jen
najít.
Dále už se
píše jen o tom, jaké desítky projektů se budou financovat, jaké dotace z EU
na to budou vyčleněny. Opět radostné čtení pro příslušníky „neziskovek“
Ještě je v jinak
skutečných údajů prostém materiálu přeci jen několik čísel.
„V roce 2012
byl zveřejněn Výzkum veřejného ochránce práv k otázce etnického složení žáků
bývalých zvláštních škol. Pracovníci veřejné ochránkyně práv identifikovali
prostřednictvím metody pozorování celkem 32 % romských žáků na sledovaných 67
školách (kvalifikovaný odhad učitelů byl vyšší – 35 % romských žáků).
Elektronické šetření České školní inspekce v základním školství pak v září 2013
zjistilo, že Romové tvoří 28,2 % žáků vzdělávaných podle Rámcového vzdělávacího
programu pro základní školy s přílohou pro lehce mentálně postižené. Nejvyšší
podíly byly zaznamenány v Ústeckém (41,5 %) a v Moravskoslezském (35,9 %)
kraji, kde podle kvalifikovaných odhadů krajských koordinátorů pro romské
záležitosti žije zároveň nejvyšší počet Romů v rámci ČR.“ To jsou závažné údaje
o stavu této populace. Nejsem odborník, ale obávám se, že se, že vzhledem k početnímu
zastoupení cikánské populace ve společnosti jsou tato čísla hrozivá a může se jednat o projevy celkové degenerace tohoto
etnika. Touto otázkou jako politicky nekorektní se ovšem nebude nikdo zabývat,
takže jediným řešením bylo zrušení zvláštních škol. Oblíbený postup – místo řešení
příčiny, zamaskování projevu problému.
Dále už pouze
následuje výčet toho, v jakých všech oblastech jsou cikáni diskriminováni,
je to samozřejmě naprosto ve všech a opět je používán trpný rod. Nikde se
nedočtete, že třeba nechtějí, nemají schopnosti, jinak uvažují, mají jiný
žebříček hodnot. Stále jen je jim znemožněno.
Ten materiál
je poměrně dlouhý, každý si jej může přečíst celý a třeba se mu bude zdát
kvalitní a přijaté závěry objektivní, a že záměry a opatření konečně (náhle)
povedou ke kýženému cíle.
Já jsem
přesvědčený, že to je pouze spoustu řádek nic neříkajícího textu plného frází,
ideologicky předpojatých závěrů a opakování starých klišé a navrhovaných
řešení, které zatím vždy k ničemu nevedly.
Zeptejme se,
zdali má tento problém nějaké řešení. Nějaké komplexní řešení nemá v žádném případě,
nicméně určitých změn by bylo možné dosáhnout. Nikoliv ovšem za současných
podmínek politické korektnosti. Nejdřív by totiž musely být známy všechny
relevantní údaje, ty by jistě byly některým skupinám lidí velmi nepříjemné,
neboť by je usvědčily ze lži a hlouposti. Na základě těchto faktů, pak by bylo
potřeba vytvořit tým odborníků, především těch, do jejichž rezortu tato
problematika patří, etnografů, demografů, pedagogů, sociologů, psychologů, lékařů
a dalších. Tento tým by ve své práci nesměl mít žádná omezení a následně by navrhl
nejlepší, technokratické řešení. Politici by pak rozhodli, co je z politického
hlediska přijatelné. Bohužel za současné vládnoucí ideologie v EU by z toho
asi nezbylo téměř nic.
Ještě zbývá
udat, proč na rozdíl od materiálu používám pro označení příslušníka tohoto
etnika slovo cikán. Jednak proto, že to je slovo české, které se používá v různých
variantách v řadě jazyků. Slovem rom nebo také romák se označují sami sebe
cikáni, není to tudíž české slovo. Němce také nenazývám Dojč, ale Němci. To je
jeden důvod, druhý důvod je, že označení rom už se za 25 let stačilo docela
zprofanovat. Pro mne přestavuje člověka, který vystoupí z ojetého mercedesu,
je oblečený v teplákové soupravě Adidas, na nohou má kecky Nike, na krku
má zlatý řetěz, u ucha mobilní telefon a jde se postavit k přepážce na
sociální příspěvky. Kdežto pod slovem cikán si představuji chlapa v obleku
s bílou košilí a s houslemi a cikánku jako ženu s dlouhými černými
vlasy v černé halence a květované sukni. Že to je naivní romantická
představa? Jistěže je, ale alespoň slovo cikán ve mně nevzbuzuje negativní
emoce.



