To, že se v posledních létech masově přesouvá obyvatelstvo z Blízkého východu a Afriky do Evropy, bude mít pro celý kontinent i svět dalekosáhlé důsledky.
Je skutečností, že různá etnika mají různou životní strategii. K-strategie se uplatňuje v stabilním prostředí s dostatkem zdrojů. Rodiče mají malý počet potomků, do kterých hodně investují. R-strategie se uplatňuje v prostředí nejistém s nedostatečnými prostředky pro život, jedinci si konkurují v získávání zdrojů. Mají proto vysoký počet potomků, málo do nich investují a existují k nim slabší sociální vazby. Obě strategie jsou v danných podmínkách zhruba stejně úspěšné. Pokud ovšem dojde k nepřirozené změně podmínek, jakou je mimo jiné rozvojová pomoc zemím třetího světa, nebo neomezená možnost migrace do prostředí, kde je dobrý přístup ke zdrojům nezávisle na schopnostech a úsilí, dojde k porušení rovnováhy. Etnikum s r-strategií se bude nekontrolovaně množit, protože ty okolnosti, které způsobovali vysoké ztráty pominuly.
Existují objektivní propočty, kdy dojde v zemích s bílým obyvatelstvem k situaci, kdy se toto původní etnikum stane menšinou a posléze vymizí docela. Je to rozdílné podle výchozích podmínek v různých zemích, je to ovšem vždy otázka nejbližších desetiletí. Odhady pro Evropu se pohybují v rozmezí let 2030 až 2060.
Nepromění se ovšem pouze evropské etnikum, ale celá Evropa. Z technologicky velmi vyspělých zemí se stanou země zaostalé. Důvodem, kromě islámské ideologie bude právě odlišná inteligence nových obyvatel v porovnání se současnými.
Jak ukazuje IQ mapa světa (na obrázku), průměrné IQ všech zemí planety je 90 (The Wealth of Nations is mapped by their IQ, Glen Owen, 10. listopadu 2003). Méně než pětina států má průměrnou inteligenci stejnou nebo alespoň blízkou britské normě 100. Téměř u poloviny zemí pak činí jejich národní IQ 90 či méně. Nemýlí-li se autoři knihy IQ and the Wealth of Nations v tvrzení, že průměrné IQ 90 je nejnižší hranici pro možnost vytvoření funkční technologické ekonomiky, znamená to vážný problém.
Může ale průměrné africké IQ 70 odpovídat skutečnosti? Opravdu se totiž jedná o velice nízkou hodnotu, nejnižší v jakékoliv srovnatelné oblasti – proto také mnozí tato zjištění zlehčují či je odmítají úplně. IQ kolem 70 ovšem už znamená mentální retardaci – tedy přinejmenším u bělošských populací Evropy, Severní Ameriky a Nového Zélandu, kde se často pojí s dysfunkčním sociálním chováním a zjevnou mentální nedostatečností.
Africké IQ 70 si můžeme představit třeba jako „mentální věk“ – tedy mentální věk člověka ve vztahu k jeho skutečnému věku. Standardní skóre testů vycházející z normální distribuce či Gaussovy/zvonové/ křivky) dnes sice v zásadě koncept mentálního věku nahradilo, ale ten nám i tak pomůže pochopit rozdíly.
Průměrné IQ 100 je stanoveno jako mentální věk 16 let. Průměrné mentální staří dospělých bělochů tak je 16 let, normální rozpětí (plus/mínus jedna standardní odchylka) se pak pohybuje od 14 do 18 let. Afroameričané jsou v průměru z 25% evropského původu a jejich IQ dosahuje 85, což je ekvivalentem mentálního věku necelých 14 let, s normálním rozpětím od 11 do 16 roků. IQ 70 u dospělých je pak tedy ekvivalentem mentálního věku asi 11 let a normální rozpětí mentálního věku se v Africe pohybuje od méně než 9 let po necelých 14 let. Jedenáctileté děti samozřejmě nejsou mentálně retardované. Dokáží řídit auta, stavět domy či pracovat v továrnách – s patřičným vedením. Mohou dokonce i bojovat ve válkách, což také v mnoha částech světa činí.
Afričané – i Afroameričané – vykazují značnou úroveň sociální kompetence. Bývají otevření, hovorní, společenští, vřelí a přátelští. Jazykem psychometriky se pohybují vysoko na škále extraverze. Zpravidla jsou také mnohem méně úzkostní, stydliví a bázliví než běloši – vykazují tedy nízké skóre v dimenzi neuroticismu. Toto spojení vysoké extraverze a nízkého neuroticismu znamená společensky dominantní osobnostní profil. Někoho možná překvapí, že černoši mají také vyšší mínění o sobě samých než běloši a Východoasiaté. Platí to i u chudších a méně vzdělaných černochů. Ve velké studii mládeže ve věku mezi 11 a 16 lety se černoši označili za přitažlivější než běloši. Také sami sebe hodnotí lépe, než odpovídá realitě ve čtení, vědě i společenských studiích. Černoši tak odpovídali i přesto, že si byli vědomi svých horších výsledků ve srovnání s bělochy. Oproti tomu orientální studenti, přestože jejich výsledky byly ještě lepší než u bělochů, často měli nižší sebeúctu a sebehodnocení.
Je zde ještě jedna věc a tou je, že tato etnika u kterých se naměří nízký inteligenční kvocient selhávají především v abstraktním myšlení a v logice a na těchto schopnostech je většina testů právě postavena. Ve vědách jako matematika, teoretická fyzika nebo chemie dosahují příslušníci těchto etnik prakticky mizivých výsledků.
Naše západní civilizace je ovšem na vědeckém zkoumání a následném vývoji náročných technologií postavená.
Přestože průměrná inteligence Evropanů je nad celosvětovým průměrem s nástupem nových technologií a zvyšování se složitosti jejich ovládání, se relativně vysoký počet lidí ocitá v tzv. funkční negramotnosti.
V průmyslově rozvinutých zemích se začala funkční negramotnost projevovat zejména po nástupu počítačové revoluce. Funkčně negramotní lidé číst a psát v rodném jazyce umějí, základní počítání zvládají také. Píší-li, dělají velký počet gramatických i stylistických chyb. Mají potíže s vyplňováním dotazníku, například při hledání práce. Špatně chápou psané instrukce a jízdní řády. Najít si význam neznámého slova ve slovníku je pro nejen obtížné. Nejsou s to vzájemně porovnat dvě informace. Špatně zvládají mobilní telefon. Nezvládají nejjednodušší práci s počítačem, ať už jde o textový procesor nebo o vyhledavač.
Předpokládá se, že funkční negramotnost v průmyslově rozvinutých zemích někdy, ne vždy, kromě vývojových vad učení, také souvisí s podprůměrnou inteligencí. Funkční negramotnost je závažný problém. Organizace Spojených národů uvádí nejnižší výskyt funkční negramotnosti ve Švédsku a Norsku, 8-9 %. (To jsou ovšem údaje z roku 2010 před migrační invazí do těchto zemí)
Funkčně negramotní lidé jsou ohrožení lidé: bývají vystaveni vyššímu zdravotnímu riziku, špatně hledají a získávají práci, jejich příjem je nízký, míra stresu, ve kterém žijí, je vyšší. I vztah funkční negramotnosti ke kriminálnímu chování je dobře znám: v roce 2000 bylo v amerických věznicích funkčně nebo hraničně negramotných 60 % vězňů; 85 % mladistvých delikventů mělo potíže se čtením, psaním nebo nejjednodušším počítáním.
Ministerstvo školství Spojeného království v roce 2006 oznámilo, že ve věku 16 let opouští školu 47 % lidí, kteří nedosáhli základní úrovně v matematice a 42 %, kteří jí nedosáhli v mateřském jazyce. Rok co rok opouští britské školy 100 000 funkčně negramotných žáků. Pokud si přečteme knihu Tilo Sarrazina „Německo páchá sebevraždu“, dozvíme se, že v Německu je situace obdobná a má zhoršující se trend.
Co z toho plyne? Pokud se v evropských zemích výrazně změní složení evropské populace s převládajícím podílem etnika s nízkým IQ, nebude možné, že by nadále evropská civilizace mohla těžit z vývoje a produkce vysokých technologií. Světovými mocnostmi se stanou ty státy, které nedopustí nahrazení svých nadprůměrně inteligentních obyvatel.
(Části textu jsou převzaty z článku na internetové adrese https://deliandiver.org/2017/10/zahada-africkeho-iq-suverenita-maskuje-nizke-skore.html a z knihy Františka Koukolíka "Mocenská posedlost")
Žádné komentáře:
Okomentovat