Dogmata nového náboženství

Dnes je naprosto mimo jakékoliv pochybnosti zřejmé, že neexistuje jediný racionální důvod pro přijímání imigrantů do Evropy. Nemyslím migranty obecně, ale pokud jde o lidi z jiného kulturního okruhu nebo vyznavače islámského náboženství. Zatím se neukázal ani jediný, ani malý pozitivní přínos migrace. Zato problémů a to velmi vážných spojených s tímto druhem imigrace je mnoho.

Mohu některé vyjmenovat:
zvýšená kriminalita daná tím, že imigranti jsou buď na kriminální způsoby chování zvyklí ze zemí původu – africké státy, nebo jsou naopak zvyklí na přísné tresty ze svých zemí a v Evropě se prakticky trestů neobávají, navíc to co by bylo považováno za zločin vůči souvěrcům není považováno za zločin pokud jde o konání vůči nevěřícímu
agresivita migrantů vůči domácím obyvatelům a ničení majetku, což plyne mnohdy ze zklamání z toho, že nebyly naplněni zcela nereálné naděje a představy migrantů o jejich postavení v novém místě pobytu
sexuální zločiny na ženách, plynoucí obecně z postavení žen v islámské společnosti, které je v zásadním rozporu s postavením a chováním žen v Evropských zemích
nebezpečí teroristických činů majících následky na životech a zdraví, z toho plynoucí obrovské náklady na bezpečnostní složky a tajné služby
vysoké náklady na sociálním zabezpečení těchto cizinců, jejich dětí a manželek, které prakticky téměř nepracují, což má zcela zřejmé důvody -   vzdělanost žen v islámských zemích je mnohem nižší než mužů, protože se ženy nestýkají s nikým mimo svoji komunitu, neznají jiný než mateřský jazyk, v neposlední řadě neexistuje v Evropě segregace povolání podle pohlaví, což je prakticky nutná podmínka aby muslimka mohla pracovat
vysoká fertilita migrantských žen násobně převyšující domácí průměr, která dále zvyšuje sociální náklady a hrozí faktickým přečíslením domácích obyvatel
prakticky téměř absolutní odmítání v Evropě obvyklých hygienických návyků, způsobu oblékání,  vzájemné komunikace a jednání mezi lidmi, kulturních zvyků a tradic a sociálního jednání ze strany migrantů
agresivní vymáhání práva na prostor pro praktikování vlastní zvyků, pravidel chování, vztahů mezi muži a ženami, nakládání se zvířaty a provádění náboženských rituálů (zakrývání celého těla, dokonce včetně obličeje u žen, požadavky na halal stravu ve školách, respektive zákaz podávání jiných jídel, odpor proti dodržování tradic a zvyků při křesťanských svátcích, zvláště ve školách, požadavky na přestávky v práci pro vykonávání náboženských rituálů a další požadavky)
v neposlední řadě odmítání právního systému domácí země a dodržování vlastního muslimského práva v rámci jejich komunit
v důsledku toho všeho vytváření uzavřených společenství, oddělených od ostatních komunit, koncentrace těchto lidí v určitých územích, které jsou pro domácí obyvatele prakticky neobyvatelné a jsou nuceni je opustit.

Z pohledu imigrantů je jejich chování pochopitelné. Doma viděli západní svět v hollywoodských filmech nebo v barevných západních časopisech. Nedošlo jim, že život v rodinných domech s bazénem a luxusním autem v garáži se týká jen těch nejúspěšnějších, pro většinu ostatních je to byt v panelovém věžáku s deset let starou ojetinou na ulici před domem. Ale i toto je vykoupeno těžkou prací někde ve fabrice na tři směny, což je něco, na co většina z imigrantů nebyla vůbec zvyklá.  Takže po několika měsících nebo létech přijde zklamání, protože právě k té méně úspěšné části obyvatel se většina migrantů zařadí. Budou obviňovat sami sebe z neschopnosti a z malého úsilí? Nikoliv to nepatří ani k jejich mentalitě, ani k jejich náboženství. Vždyť jak by mohl Alláh dopustit, aby na tom byli hůře než káfiři? Takže na vině za jejich neúspěchy jsou podle nich vždy domácí nevěřící.

Přes tyto všechny nezpochybnitelné skutečnosti politické špičky a určité intelektuálské skupiny trvají na prakticky neomezeném přijímání dalších a dalších imigrantů. Důvod migrace už se vůbec nezkoumá. Stačí, prakticky to, že imigrant je ze země s nižší životní úrovní, než je v západních Evropských zemích (že takových je). Migrace je navíc podpořena tím, že prakticky neexistuje střežená hranice Evropské unie, mimo oficiální přechody je možné přejít hranici kdekoliv, na moři i na souši. Imigrant a žadatel o azyl, přestože mu azyl nebude udělen, pokud sám nebude chtít, nemusí prakticky nikdy Evropu opustit. Nekontrolovaný pohyb osob v rámci Unie mu umožní ztratit se kdekoliv v rámci komunity svých rodáků a souvěrců. Evropská unie navíc nemá žádný mechanismus ani žádný zákonný rámec pro vracení imigrantů do zemí odkud přicházejí.

Takže co je důvodem pro takové neracionální jednání? Může to být tak, že pro toto jednání existují nějaké skryté nezveřejňované důvody. Úvahy tímto směrem by ovšem musely vést k nějakým konspiračním teoriím. Bude to pravděpodobně jinak.

Existují určitě skupiny těch lidí, kteří na stěhování národů profitují, od pašeráků lidí, přes různé neziskové  organizace a nevládní agentury, které jsou mohutně dotovány státem.

Ale ta největší skupina lidí, která navzdory tomu co jsem zmínil dříve, podporuje tento proces a tím umožňuje jeho pokračování, jsou stoupenci nové ideologie, která má vzhledem ke své iracionalitě a nevědeckosti spíše znaky náboženství. Hlavními dogmaty tohoto náboženství je dogma o naprosté rovnosti všech lidí, dogma o lidských právech téměř na všechno bez ohledu na zásluhy a bez vyvážení povinnostmi. Dogma o tom, že pohlaví, nebo rasa jsou jen kulturním konstruktem a objektivně neexistují. Dogma o tom, že člověk není svými geny nijak determinován a záleží jen na prostředí, jaký bude a jaké budou jeho možnosti. Ti, kteří vyznávají a slepě věří v tato dogmata, nemohou zřejmě myslet a jednat jinak než jednají.

Jestliže má  být jakékoliv ideologie, jakékoliv náboženství opírající se místo o racionalitu a empirii o pouhou víru vnucena celé společnosti, není možné vyžívat demokratické principy správy státu. O víře se nemůže hlasovat, víru je možné prosadit pouze násilně za podpory propagandy a zamezením přístupu k informacím, které jsou s ní v rozporu. To všechno se stále více děje.   

Pokud už bychom chtěli být spravedlivý, stačilo by dát všem stejnou šanci. Ne tím, že ostatní národy pozveme do Evropy a prakticky je zde budeme živit, ale tím, že se nastaví spravedlivé podmínky mezinárodního obchodu, volný pohyb zboží a nediskriminační ceny. Je potom na každém národě, jak se dokáže prosadit. Že to je možné, toho důkazem jsou některé asijské státy, které na tom byly v minulosti nesrovnatelně hůře než dnešní státy na Blízkém východě. Konkurence mezi živými organismy na zemi je elementárním principem existence života. Není možné popřít tyto zákonitosti žádnou ideologií, věci existují a procesy probíhají bez ohledu na to, co si o tom myslíme.